Dopisy z roku 1531. 47
867.
Kryštoforovi z Švamberka v příčině položení roku o jeho poddané ze zboží Bechyňského, též
mezi Janem z Rožmberka a rytíři Radkovci; o morovém povětří v Blatné a pod Zvíkovem oc.
Na Velharticích 1531, 13. srpna. Opis souč. v arch. Třeboň, tern. nepag. sub rodina Rožmitál.
Urozený pane, pane švagře muoj milý! Byšte se dobře měli a zdrávi byli,
toho bych vám věrně přál. Muoj milý pane švagře! Když jsem z Blatné vyjeti měl,
nemaje naděje, abyšte tak brzo z Bechyně jeti měli, i kázal sem tam k vám poslati
s psaniem, kteréž sem vám učinil, i neviem, čím to přišlo, že jest vás tam posel
muoj nezastihl, nebo kterýž jest váš posel ke mně dnes na Velhartice přišle [sic]
ze Zviekova, srozumél sem z vašeho psaní, že ještě ten muoj posel u vás nebyl.
Nebo, což se dotýče pana Adama z Šternberka, psal sem vám, že toho rok do Be-
chyně pokládám o vaše poddané z toho zboží Bechyňského oc, v stfedu tuto najprvé
příští na noc aby se tam sjeli, kohož pošleme, a o ty věci, oč se jednati má, aby
se ve čtvrtek ráno jednalo; a na mém místě poručil sem, též jako prvé, starému
purkrabí Blatenskému, že jeti má a měl jest jeti upřímo k Bechyni, ale poněvadž
již ráčiete zase na Zviekově býti, chci k němu bohdó zajtra poslati;*) aby tudy
k vám v středu ráno jel.
Také, pane švagře muoj milý, psal sem vám při tom, což se roku položení
panu Janovi z Rožmberka a Radkovcóm dotýče, abychme se o to, dá-li pán Buoh,
gjeli v HoraZdéjovicich v pondělí buohdá od zejtří v témž dni [21. srpnaj, jakož
šíře tomu vyrozumíte, když vám to mé psaní dodáno bude, anebo snad již jest.
A odsud z Velhartic psal jsem jmenovanému starému purkrabí včera, aby vám
oznámil, že jiného jsem se v Horaždějovicích doptati nemohl, než že jest tam ještě
dobré povětří, jakož od něho šíře budete toho spraveni. Což se pak povětří v Blatné
dotýče, jiného neznám než že jest se tak tam přitrefilo, jako u vás pod Zvíkovem,
že nějaká žena z Prahy byla tam některé nakazila, a též toto k tomu podobně ně-
jaká žena z Berouna; pak též-li zase tu v Blatné přestane, jako bylo pod Zvíkovem
přestalo, to jest již na buoží milosti.
Jakož jste mi ráčili psáti, což se peněz dotýče a kvitancí od pana Adama
z Šternberka: i chci k němu o to zajtra bohdá poslati tak podle mého s nim zuo-
stání, aby mi ty kvitancí poslal, a já vám, jakž je mieti budu, také poslati chci.
Nežli, pane švagře muoj milý, netuším, aby se to všecko do tohoto čtvrtku vykonati
mohlo, abych mohl postačiti ke čtvrtku do Prahy poslati i také ty kvitancí od pana
Adama mieti. Než kteréž byšte peníze poručili mně dávati, račte poručiti, aby Janovi
*) Poslal ještě téhož dne nařízení Mikulášovi z Rozsedl v tato slova: „Zdeněk Lev z Rožmitála oc.
Purkrabie milý! Věz, že jest již pan Švamberk na Zvíkově; i když pojedeš v středu na Bechyni, rád
bych, aby tudy ke Zvíkovu ráno jel v středu a jemu to oznámil, cožť sem odsud prvé psal.“
