438 C. XVII. Listiny Jindřicho-Hradecké
jest smlüva celá a dokonalá mezi urozenfmi pány, panem Ladslavem z Sternberka
a na Bechyni, najvyšším kancléřem království Českého, z strany jedné, a panem
Adamem z Hradce na místě paní Anny z Hradce sestry jeho z strany druhé, mnou
Janem z Pernšteina oc, a to taková: že svrchupsaný pan Adam z Hradce paní Annu
sestru svou k svatému manželství dáti má najvyššiemu panu kanclíři království
Českého, a to od dneška, totižto od neděle dne svatého Jana, ve dvou nedělích pořád
zběhlých. A což se věna dotyte, pani Anna po sobě dává svrchupsanému panu
kancléřovi sedm tisíc kop míšenských; kdež proti tomu nejvyšší pan kancléř odvéniti
má čtrnácte tisíc kop míšenských, a to ujistiti dckami zemskými na statku svém
dědičném podle řádu a obyčeje království Českého. A což by nad to výše dala mimo
věno své nyní nebo potom, to svrchupsaný pan kancléř též ujistiti má dckami zemskými
na statku svém dědičném, a to na takový spuosob: jestliže by všemohúcí pán Buoh na
svrchupsaného pana kancléře smrt dopustiti ráčil, a dětí po sobě nepozuostavil, tehdy
ta summa, totižto těch čtrnáct tisíc kop míšenských, paní Anně z Hradce v roce pořád
zběhlém i s úroky na to přišlými vyplněna býti má od toho, ktož by statek po smrti
svrchupsaného pana kancléře držel, aneb z statku toho, na kterémž věno své zapsáno
má, postoupeno býti má podle řádu a obyčeje království Českého. Než toto se znamenitě
vymieňuje: jestliže by véemohücí pán Buoh jim spolu déti ráčil dáti, a na svrchu-
psaného pana kancléře smrt dopustil, tehdy ten, ktož by statek po panu kancléři
držel, není povinnovat než deset tisíc kop míšenských paní Anně z Hradce vydati,
aneb z statku v té summě postoupiti; a což se těch čtyř tisíc dotýče, kteréž by nad
těch deset tisíc zbejvaly, to při dětech, kteréž by spolu měli, zuostati má. Tomu na
svědomí já svrchupsaný Ladslav z Šternberka na Bechyni, najvyšší kancléř království
Českého, a já Adam z Hradce, své vlastní pečeti na zdržení a upevnění nahoře-
psaných věcí přitisknúti jsme kázali; a pro širší vědomost toho připrosili jsme uro-
zeného pána, pana Jana z Pernšteina jakožto smluvčieho, že jest svú pečeť k těmto
smlúvám přitiskl; jenž jsú dány a psány v Hradci leta a dne nahořepsaného.
Přitištěny jsou 8 zachovalé pečeti.
253.
Heřman z Říčan píše p. Adamovi z Hradce, že má z rozkazu jeho u vězení tři osoby.
Na Telči (21. července 1521). Orig. pap. Fam. Neuhaus.
Službu svú vzkazuji VMti, urozeny pane, pane muoj milostivý! Račte VMti
věděti, že z rozkázání VMti u vězenie mám Prokopa z Bednárce, Matézka, Jana kováře,
ty kteří jsú byli v závazku a na rukojmích VMti oc. NeZ toto račte znáti, že Prokop
k tomu se zná, že tu býti nechce, a že jest vajhost vzal do Třebíče. Jiný žádný
z těchto, než pěkněť mluví. Datum Telč dominica ante Marie Magdalene.
Heřman z Říčan.
Urozenému pánu, panu Adamovi z Hradce oc, pánu mému milostivému.
