z let 1518—1520. 437
a Adamem z Hradce z strany druhé na místě paní Anny z Hradce sestry své, a to
taková: Jakož jest paní Anna z Hradce deset tisíc kop míšenských věna svého měla
na zboží Kunstatském, kteráž jest jí summa přisouzena nálezem panským na panu
Ludvíkovi Zajímačovi jakožto na držiteli statku Kunstatského. I takto jest mezi
námi smluveno: poněvadž pan Vilém z Pernšteina, otec svrchupsaného Jana z Kun-
stat [!] v jednání jest se pánem Ludvíkem Zajímačem, jestliže by ten trh mezi námi
a panem Ludvíkem Zajímačem před se šel, že já svrchupsaný Adam na místě paní
Anny sestry své těch deset tisíc kop míšenských, kteréž by měl pan Ludvík Zajímač
vyplniti paní Anně sestře mé, přijímám je na panu Janovi z Pernšteina, aby mi on
tu summu povinovat byl vyplniti na takový spuosob při sv. Janě najprv příštím
neb dvě neděli potom dva tisíce kop míšenských, a hned potom při sv. Havle najprv
příštím aneb dvě neděli potom čtyři tisíce kop míšenských, a od toho sv. Havla přes
rok aneb dvě neděli potom čtyři tisíce kop míšenských. A kteráž mi summa kolivěk
od svrchupsaného pana Jana položena bude, buď taková podle smlúvy aneb vyšší,
z tý summy já svrchupsanÿ Adam svrchupsaného pana Jana guittovati dostatečně
mám na místě paní Anny z Hradce sestry své.
Item jakož jest paní Anna sestra má zvod udělala na městečko Kunstat a na
některé vesnice, na kterýchž jest věna svého neměla, na tisíc kop míšenských, kdež
jest již úřadu dala sto kop míšenských a puol čtvrty kopy grošuov: jestliže by jí
ta summa, totižto jeden tisíc kop míšenských, a to, což jest od úřadu dala, od pana
Ludvíka položena nebyla, a tak že by předse po právu jíti musela, aby se na ten
statek přidědění stalo: tehdy to přidědění k žádný škodě panu Vilémovi z Pernšteina
ani potomkóm jeho býti nemá, než pan Vilém bez překážky všeli[jjaké to zboží tak
držeti předse má, jakž je nyní drží. Kdež já svrchupsaný Jan znaje takové upřímné
přátelství od pana Adama z Hradce i od paní sestry jeho, toho přidědění na statku
našem dědičném, nebyla-li by ta summa svrchupsaná položena, brániti nemám na
svrchupsanÿ spuosob, a tak potud, pokudž by k své summě nepřišli. Než když by
ta summa položena byla, totiž jeden tisíc kop míšenských, a to, co jest od úřadu
dáno, tehdy pan Adam z Hradce i se paní sestrou svou na tom přestati mají, a to
právo z statku Kunstatského zase svésti mají. Tomu na svědomí pečeti své vlastní
dali jsme přitisknúti k těmto smlúvám, kdež každá strana z nás túž jednu smlúvu
má; jenž jsú dány a psány v Hradci leta a dne nahorepsaného.
Přitištěny jsou 2 zachovalé pečeti.
252.
Svatební smlouva mezi p. Ladislavem ze Šternberka a p. Adamem z Hradce na místě paní
Anny z Hradce.
Bez místa, 24. června 1520. Orig. pap. Fam. Sternberg.
Leta páně tisícieho pětistého dvacátého, v neděli den svatého Jana, stala se
