416 C. XVII. Listiny Jindřicho-Hradecké
by to drzeli a toho poZivali, vyplatiti, dadouc jim summy jich, v kterýchž to drželi,
vyplatic to, maji to drżeti a toho požívati tak dlouho, jakož se svrchupíše, až by
to zase opět osoby duchovní, jimž by a kterýmž by ta vejplata těch všech zboží
spravedlivě příslušala, k svému vlastnímu jmění, držení a požívání, jinému toho ne-
zastavujíc, tak jakž nahoře se tím vším spüsobem píSe, vyplatili A kdoZ by to koli
od nadepsanych Mikuláse staršího, Zdeňka, Jana, Jindřicha, Viléma a Mikuláše mlad-
šího Trčkův, dědicův a budoucích jich nebo jednoho z nich, právem jich měl a držel,
ten má též jako oni neb jeden z nich s plným právem všech věcí svrchupsaných
užiti. Posel na to od JKMti ke dckám byl jest Petr z Rozmbergka, jsa k tomu od
JKMti zvláště vyslaný. Stalo se leta a dne, jakož se svrchu napřed píše.
Tento vejpis dán jest z desk zemských z rozkázání urozeného a statečného rytíře,
pana Radislava Beřkovského z Šebířova a na Liběchově, nejvyššího písaře království Českého,
JMti, pod pečetmi Václava z Říčan, místosudího království Českého, Václava z Chvojence,
místopísaře království Českého, leta božího 1514 v sobotu před Hromnici.
Václav z Chvojence, místopísaf království Českého.
Na pfiloZeném prouZku papíru:
Item ves Pravonín ouroku ročního 30 kop 43 gr., 1 den., všech za slepice 1 kopa 23 gr.,
vajec 9 kop.
Item ves Čáslavskej ouroku ročního 22 kop a 9 gr., vajec 14 kop, dva rybníčky, násady
do nich 16 kop.
Item Lhota Ovesná ouroku ročního 18 kop a 40 gr., rybníček, do kterýho se sází kaprův
na tření 8.
233.
Jan Śpetle z Janovic a na Bezdézi dluZen jest panu Slavatovi z Chlumu a z Kośumberka
500 kop gr. Pr.
Bez místa, 20. března r. 1514. Orig. perg. 267 a.
Já Jan Špetle z Janovic a na Bezdězi, jistec a první dlužník dluhu dolepsaného,
a my Kundrát z Krajku a na Mladém Boleslavi, Jan z Wartmberga a na Děvíně,
Aleš Berka z Dubé a Kuřích Vodech, Jindřich Hložek z Žampachu, Jan Cetenský
z Cetně, rukojmie jeho s ním a zaň, vyznáváme tiemto listem všem oc, že jsme
dlužni pravého a spravedlivého dluhu pět set kop grošuov českých širokých dobrých
rázu Pražského urozenému pánu panu Slavatovi z Chlumu a z Košmberka a jeho
dědicuom, véfiteluóm našim, kterúžto summu vypsanú máme i naší dobrú vierú
křesťanskú slibujeme všickni jednostajně rukú společní a nerozdielnú, tak aby žádný
z nás rukojmí svrchupsaných v tom slibu a dluhu jeden od druhých se nedělil ani
zaplacením svého dielu kterakkoli děliti se mohl, dáti nadepsaným věřiteluom našim
aneb jednomu z nich na den sv. Havla po datum listu tohoto najprve příštieho
a konečně dvě neděli potom bez zmatku i dalsieho prodlévénie. Pakli bychom...
