801

z roku 1511. 411

před nimiž čten a nebo čtúci slyšán bude, že jsme dlužní dluhu pravého a sprave- dlivého, nám vděk puojčeného tisíc kop grošuov českých širokých striebrných, rázu Pražského a čísla českého, urozenému pánu, panu Janovi Boršovi z Ryžmberka a z Oseka a jeho dědicuom; s kteréžto summy ajistiny grošuov máme, i dobrú naší věrú beze lsti slibujem všickni jednostajnč, rukú společnú a nerozdielnú, tak aby žádný z nás jeden ot druhých se nedělil ani zaplacením svého dielu kterak koli k odbytí děliti se mohl, úročiti a platiti témuž věřiteli našemu úroka a platu ročnieho sto kop grošuov českých, každý rok rozdielně, totiž na sv. Havla najprv příštieho po dání tohoto listu padesáte kop grošuov českých, a na sv. Jiří potom ihned budú- cieho tolikéž, a tak i jiná leta potomně vždy po sto kopách groších českých tak dlüho a dotud, dokudžby nám týž věřitel náš nebo my jemu puol leta před svatým Jiřím neb před svaťým Havlem napřed věděti nedali. A když bychom sobě koli buďto on nám nebo my jemu, toho pnol leta dali napřed védéti, tehdy ihned po vyjití toho polületí védéti napréd daného aneb ve dvů nedělí potom pořád zběhlých, máme i též jakož svrchu slibujem témuž věřiteli našemu jistinu a summu dluhu svrchupsaného, totiž tisíc kop grošuov českých téhož rázu, jakož svrchupsáno stojí, dáti a úplně zaplatiti, totiž hotovými groši českými, širokými střiebrnými rázu Pražského, i s úrokem v ty časy příšlém, bez zmatku a odporu všelikterakého i dal- šieho prodlevánie. Pakli bychom toho neučinili... [Ležení ve Vysokém Mýtě anebo v Litomyšli.] A ktož koli tento list jměl by... Na zdrženie a potvrzenie toho já jistec i rukojmie nahoře psaní pečeti naše vlastní s jistým naším vědomím, s celým i plným přiznániem dali jsme přivěsiti k tomuto listu; jenž jest dán na Litomyšli v úterý po slavnostech hodu Trojice svaté leta pánie tisícieho pětistého jedenáctého počítajíc. Viselo při ní 7 pečetí vesměs nyní utržených.

229. Smlouva manželská mezi Hynkem Bočkem z Kunštatu a Annou z Hradce. Bez místa, 14. září 1511. Orig. perg. 264.

Léta buožího tisícího pětistého jedenáctého, v neděli den svatého kříže po- výšení, stala se smlúva dokonalá mezi urozenými pány panem Adamem z Hradce z jedné, a panem Hynkem Bočkem z Kunštatu a na Polné z strany druhé, skrze urozené pány a přátely jich obuo stran, a to taková, že svrchupsaný pan Adam dal jest již psanému panu Hynkovi Bočkovi pannu Annu, sestru svú vlastní, k pravému stavu manZelskfmu. KdeZ tu hned odáni knézem jsü. A po ní jest jmenoval Ze má dáti dva tisíce kop groší českých; a on pan Hynek Boček má zase obvěniti ji pět tisíc kop grošuov českých na statku svým vlastním dědičným, tak jakž země Česká za právo má. A on pan Hynek Boček má čekati panny Anny od dnešního dne od