410 C. XVII. Listiny Jindficho-Hradeckć
JMti, a pověděli, že on Pešík nikdá jest jeho člověčenství s niem [sic] nezavazoval,
a téhož sboží že jest jemu Zdeňkovi, jakž jest sám měl a držal, postoupil; a na to
ukázal list vajhostní a svědomí.
Proti tomu on Zdeněk pravil, že to obdarování krále JMti jeho spravedl-
nosti ke škodě není. A k výhostnímu listu pravil, že po tom listu vajhostním, že
sobě zákup v Březnici udělal, a maje zákup, že jest všecky poplatky podle lidí jeho
tu v Březnici činil; a že jest se z gruntuov jeho nočně vystěhoval. A na to ukázal
trh téhož domu, vajpis z kněh jich a registra duochoduov téhož města. Dále táhna
se na zřízení zemské: ktož by se z gruntu vystěhoval neb vykradl, a byl o takého člověka
poslán ku pánu dědičnému, má ho vydati; žádaje při témž zřízení zuostaven býti.
Tu úředníci Pražští menší na plném soudu, slyševše strany i jich s obü
stran pře líčení, odpory a svědomie, nalezli: Poněvadž to Mikuláš Pecingar a Matyáš
Libäk seznávají, že jsú oni, purgmistr, konšelé Starého města Pražského, kteříž v ty
časy při něm byli, seznali a ústně pověděli, že jest k nim on Zdeněk o téhož
Šťastného, aby mu jej vydali, prve posielal; a oni ty časy k sobě to poselství přijali
a příčinu pověděli, proč ho vydati nechtí: že jest to on Zdeněk podle práva provedl,
že jest k nim o to prve před puohonem posielal, týmž jich seznáním. A k tomu,
kdež jest on Šťastný pravil, že jest za ním Zdeňkem nikdá zákupu neměl, než otec
jeho: a on to Zdeněk pokázal vajpisem z kněh města Březnice, kdež jemu Šťastnému
ten trh svědčí po vajhostním listu, a oni Pražané tomu neotepřeli, i také svědomím,
že jest na tom gruntu seděl a poplatky všecky podle jiných soused platil, a potom
nočně se z toho gruntu vystěhoval bez vuole a vědomie pána svého gruntovního.
I z těch příčin oni purgmistr a konšelé Staroměští aby jemu Zdeňkovi Malovcovi
s jeho spolupuovodem téhož Šťastného i s pokutou v puohonu jmenovaná vydali,
a to od dnešního dne ve dvů nedělích pořád zběhlých. Dal pánu vyznání všech
úředníkuov.
Tento vajpis dán jest z desk zemských z rozkázání pánuov JMtí a vládyk z plného
soudu zemského pod pečetmi Buriana Medka z Waldeka místokomorníka, a Jana z Písnice
místopísaře královstvie Českého, léta M*VCXXXIITI, v sobotu po božím křtění. [10. ledna 1534.]
228.
Vilém Kostka z Postupic dlužen jest panu Janovi Boršovi z Rizmburka 1000 kop. gr. č.
Na Litomyšli 17. června 1511. Orig. perg. Fam. Kostka v. Postupci.
Vilém Kostka z Postupic a na Litomyšli s budúcími svými, první jistec a pravý
dlužník dluhu nížepsaného, a my Albrecht z Chlumu a na Košmberce, Burian Špetle
z Janovic, Bavor Neznašovský z Hustiřan a na Rotmberce, Mikuláš z Mezilešic a na
Tajnici, Jan z Kunšieho a na Zaječicích, Petr Přibík z Otoslavic a na Březovicích,
rukojmie a spoluslibce s ním a zaň, vyznáváme tiemto listem obecně přede všemi,
