390 B XII. Sněmy moravské
padalo a připadati mělo, i na budúcí potomky naše krále České a margkrabie Moravské, takové
všecky nápady jim jsme dali, a mocí listu tohoto dáváme a mocně propouštieme od nás i bu-
dúcích potomkuov našich králuov Českých a margkrabí Moravských až do šestého pokolení
zhuoru, doluov, na strany, před se i zase, po meči i po přeslici. Však takoví nápadové po
meči napřed jíti mají, a také statky i sirotky po těch, kteří by z tohoto světa sešli, o statcích
aneb dětech svých zřízení podle řádu a práva margkrabstvie Moravského aneb poručenstvie
neudělajíc, takoví statkové i s dětmi na najbližší přátely aneb přietele až do šestého pokolení
aby po meći pripadali ; a jestliže by mužského puohlaví nebylo, tehdy na puohlaví ženské též
po meči připadati má. A pakli by po meči toho obojieho puohlaví nestačilo, tehdy po přeslici
tím vším obyčejem a právem takoví statkové a sirotci na najblížší přátely aby připadali až
do šestého pokolení. A ti statkové sirotčí i s sirotky na kteréhož by přietele aneb přítelkyni
přišli, ten každý bude povinen a má na miestě našem i budúcích potomkóv našich, králích
Českejch a margkrabí Moravských, hajtmanu margkrabstvie Moravského podle starobylého
obyčeje ten statek uručiti jeho sirotkuom neutratiti. Prifiekajíce sami za se i za budúcí krále
České a margkrabie Moravské, že jim v těch nápadích při statcích i sirotcích žádné překážky
a zmatku činiti nemáme až do těch šesti kolen. Než když by šestého kolena nedostalo, tehdy
takoví statkové na nás a na budúcí naše krále České a margkrabie Moravské připadati mají.
Item což se pak od nás a budúcích králuov Českých a margkrabí Moravských na úřady
vsazení dotýče, jakožto hajtmana, komorníka, sudího, ty jim máme saditi s stavu panského z oby-
vateluov margkrabstvie Moravského, přijmúce k sobě do raddy osoby z pánuov a z rytieřstva z téhož
margkrabstvie Moravského; a ti úředníci mají býti rodici markrabstvie Moravského, aneb krá-
lovství Českého; kteřížto úředníci v tém margkrabstvie Moravském seděti a statek pozemský jmíti
mají, tak aby ti úřadové od nich podle starobylého obyčeje zachováváni a spravováni býti mohli.
Chtfce tomu konečně a tak ustanovujíce, aby od nás a od budücich našich králuov
Českých a margkrabí Moravských i od jiného každého člověka při tom při všem, což se v tomto
listu píše, nahoře dotčení stavové margkrabstvie Moravského skutečně jmieni, držani a zacho-
váni byli beze všelijakého přerušení, a to nyní i v časích budúcích. Tomu na svědomie pečeť
naši královskú k tomuto listu přivěsiti jsme rozkázali. Dán v Olomuci ve čtvrtek po velcenoci,
léta božieho tisícého pětistého třímecitmého, královstvie našich Uherského a Českého vuosmého.*)
[9. dubna 1523.] Ad relacionem magnifici domini Ade de Noua Domo,
supremi regni Boemie cancellarii oc.
K jejichžto slušné prosbě, majiece zřenie na mnohé věrné a platné služby
všech stavuov margkrabstvie Moravského, kteréž jsou vždycky předkóm našim, králóm
Českým a margkrabím Moravským, hotově se vší povolností, i také nám činili a či-
niti nepřestávají a rádi chtí, nakloněni jsúce, s dobrým rozmyslem a naším jistým
vědomiem, s raddú věrných našich milých, mocí královskú v Čechách a jakožto marg-
krabie Moravský, potvrdili jsme všech vajsad, privilegií, svobod, obdarovánie a staro-
dávních dobrých zvyklostí a obyčejuov, kterýmiž jsou stavové téhož margkrabstvie
obdarováni a těch jsou od předkuov našich, králuov Českých a margkrabí Mo-
ravských, předkové jich a oni slušně pro svá zachování a služby dosáhli, tak jakož
to všecko v list a potvrzení nahoře psaného krále Ludvíka JMti slavné paměti,
*) Orig. listiny té jest ve stavovBk. archivu markr. mor. v Brné V. II. 109.
