z roku 1520. 327
Najprve aby páni a vládyky v súdu zemském sedající tak se zachovávali, jakž
lantfryd ukazuje, na dni jmenovité k súdu do Olomuce i do Brna aby se sjížděli
a süd vysedéli, pokudž by toho potřeba ukázala. A odtud aby žádný neodjížděl před
vzdáním súdu, leč by pan hajtman a páni südce potfebu znajic jej odpustili. Pakli
by kdo nepřijel, aneb přijeda tak se nezachoval, ten má od pana hajtmana k druhému
sněmu obeslán býti, aby před panem hajtmanem a pány súdci stál; a tu jej pan
hajtman s raddú pánů súdcí slibem zavázati má, aby před králem JMtí se postavil
na den jmenovaný, kterýž jemu pan hajtman a páni sádce jmenovati budá, a toho
slibu aby prázden nebyl, leč jej král JMt rukú dáním propustiti ráčí.
Item súdce aby se v čas scházeli k hodině od pana hajtmana jim jmenované
a voznámené, a tu každý aby na své místo sednfic, pilně súdili, ničím se nezaměsná-
vajíce, při tom súdu žádných stranních věcí před se neberúc, což by k súdu zaháje-
nému nepříslušelo. Než jestliže by toho potřeba byla, jaké stranní pře slyšeti, ty aby
pan hajtman po vzdání soudu slyšel, nechajíc při sobě osob súdcí v Olomuci z Olo-
muckého kraje a v Brně z Brněnského, a ti ničím se nevymlúvajíc, při panu hajt-
manovi zuostati mají a ty pře vyslyšeti, a pokudž spravedlivé bude, k konci a k místu
pfivésti. Pakli by potfeba byla, tehdy z obń krají südce zuostati mají; & odtud též,
jako od súdu zemského, žádný odjíždětí nemá pod túž pokutú nahofe položenú.
Item sněmové obecní při súdu zemském pokládáni býti nemají pro překážku
súdu a obtížnosti sirotkuov, vdov a chudých lidí. Než když by potřebí bylo sněmu
obecního pro potřebu krále JMti aneb zemskü, to pan hajtman, přijmúc k sobě slušný
počet pánů a vládyk, rozvážiti má, při kterém časi slušně takový sněm obecní by
býti jměl. A to rozvážíc pan hajtman králi JMti v čas oznámiti má, aby JKMt
k takovému sněmu povolení své dáti a jej držeti rozkázati ráčil.
Item sirotci panského a rytířského stavu když by k letuom spravedlivým přišli
a poručníky aneb strýce kvitovati chtěli, tehdy ti poručníci a strýci s těmi sirotky
před súd zemský v Olomuci aneb v Brně přistúpiti mají a tu věc oznámiti, že si-
rotci léta svá přirozená majíc, je kvitovati chtí. Tu pan hajtman a súdce poručníky
aneb strýce i sirotky vyslyšíc a tomu vyrozuomějíc, to rozvážiti mají. A jestliže se
tak najde, že sirotci léta svá přirozená mají a k poručníkuom aneb k strycuom o nic
domlúvati se nechtějí, ta věc tehdy tak při tom zuostati má, aby poručníka aneb
strýce kvitovali kvitanci obyCejnü. Pakli by kteří poručníci aneb strýci bez vědomí
páně hajtmanova a pánuov súdcí zemských kvitancí od sirotkuov přijali, takové kvi-
tancí žádné moci jmíti nemají, než mocní a otcovští poručníci v své moci tak zuo-
staňte, jak se od starodávna zachovávalo.
Viz sněm ob. v Olomouci 1520 č. 5 výše str. 322.
Item kdyby některá vdova aneb sirotci i někdo chudý pohnán jsa, aneb někoho
požena, před súd přistúpil, nemajíc, kdo by od něho jeho při vedl a potřebu pověděl:
