4 A. XXVII. Dopisy Zdeňka Lva z RoZmitdla 1508—1535.
780.
Adamovi Rausndorfovi z Plakvic, hejtmanu na Zelené Hoře, v příčině kšaftu soukeníka Bláhy
Nepomuckého, o vykradení kostela ve Vrčanech, o obnovení obecních starśich v Nepomuce oc.
Na hradě Pražském 1530, 21. února. Opis souč. v arch. Třeboň. tern. nepag. sub rodina Rožmitál.
Pane: Rosndorf milý! Jakož jsi mi poslal přípis kšaftu Bláhy soukeníka i také
sepsání žádosti jeho ženy, jakú při tom obtížnost má, tomu jsem všemu porozumél;
i co o to Nepomuckým psal jsem, teďt to posélám, i kaž jim to psaní dáti a poruč
je i před sebú přečísti; aby mohl to téhož Bláhy Zené oznámiti, aby se v tom vě-
děla ona čím spraviti. A také to mé psaní mohou oni Nepomučtí ukázati tomu anebo
těm, komuž jest on Bláha statek svuoj kšaftoval, a to proto, aby jedni jako druzí
věděli, ktož má k čemu spravedlivost, že jest ta má vuole, aby v tom byli slušně
opatrováni a při tom aby se také zachoval ten pořad podle jejich Nepomuckých ob-
darování, a z něho aby nebylo vystupováno pro budúcí zmatky a nesnáze, ač jestliže
by kto podle toho obdarování se nezachoval.
Jakoż jsi mi psal, jaká jest se škoda při kostele zlodéjstvem na Vréieni stala:
tomu jsem nerad, a poruč se na to ptáti, mohli-li bychme se koho vinného doptati,
neb bych té věci nerad lechéil; a bylo-li by co toho zastaveno v Praze mezi židy,
také chci poručiti na to se ptáti. CoZ se také dotýče obnovení konšel a obecniech
staršiech učinění v Nepomuce: i ještě jest o tu věc na mne žádný nic nevznášel,
než bude-li co na mne toho vzneseno, budu věděti co na to za odpověď dáti. Také,
což se pana Viléma Klenovského dotýče, co jsi mi oto psal: i bude-li zde v Praze,
chci s ním ještě o to mluviti; pakli by nechtěl k slušnému se mieti, ač té naděje
nejsem, proto ten jest muoj úmysl, abych svých poddaných v spravedlivosti neopúštěl.
Jakož jsi mi také psal, což se dotýče toho Vaňka, kterýž sedí, i druhého,
kteréhož jsi vsaditi dal: i co budeš mieti s nimi činiti, chciť to brzo oznámiti a zatiem
se snad doptáme, kto jest tu škodu v Vrčeni učinil; než mně jest poněkud divné,
kterak jest to pobráno, když žádným zámkem hnuto není; i slušelo by se také na
tu věc ptáti těch, kteříž jsú klíče od těch zámkuov měli. Také jakož jsi mi psal,
což se tvé služby pozuostalé a dluhu při králi JMti dotýče: i coť bych mohl v tom
prospěti, rád bych učinil, než za to mám, že pro tu věc bude tebe samého zde po-
třebí, jakož bude to moci býti toho času, když bych tebe s Strojetickými slyšel,
a jsúť zde nyní obadva; pak který by to den před suchými dny mohlo býti, chciť
to oznámiti. Datum ut supra.
Urozenému a statečnému rytieři panu Adamovi Rausndorfovi z Plakvic, hajtmanu
mému na Zelené Hoře.
Psal jest mi Jan, písař Zelenohorský, o svú některú potřebu: i pověz jemu ode
mne, že chci o to rád mluviti s panem Adamem z Šternberka, když zde v Praze bude.
