314 B. XII. Sněmy moravské
36. O zapoviedání gruntuo.
Item. Jakož se nynie děje, že sobě zapoviedají grunty, a v těch zápovědech
cesty, stezky i chodníky: takových zápovědí aby nebylo; než chce-li kdo komu své
grunty zapověděti, pastvy aneb myslivosti, aneb užívánie gruntuov, toho vuoli každý
má. Než cest, stezek, kudyž lidé jezdie a chodie, žádný zapoviedati nemá.
Viz čl. 6 od 6. ledna 1518 zde na str. 304, — Z. Z. 1535. f. 90. — Z. Z. 1545. f. 125. — Z. Z. 1604.
fol. 100. s varianty.
37. Aby žádný syn panského neb rytířského řádu aneb sirotek
statku žádnému dávati a zavazovati nemohl prve, nežli by jeho
v držení byl a k letóm nepřišel.
Item. Svolenie pánuov a rytfistva markr. Moravského na oznámení pana
Bernauta z Žerotína na Dřevohosticích o Jakuba, syna jeho, kterýž jest byl na ten
čas při králi Polském JMti, a tu jest na se zápisy zdělal Janovi Štablovskému aneb
někomu jinému, když by pán Buoh pana Bernarta otce jeho z tohoto světa vzieti
ráčil, aby témuž Štablovskému polovici statku dal, aneb viece neb méně. Pak my
znajíc to, že syny a přátely své dáváme do cizích zemí proto, aby se k dobrému
a poctivému vedli a statku s poctivostí nabývali, a ne statky naše zavodili prve,
než by jich mocni byli: takovú věc moříme a v nic obracujeme, aby to jeho za-
psání i takového každého nynie i na budúcie časy žádné moci nejmělo a jmieti nemá.
Item. Také jestliže by kdo v takovüz véc sirotka někderého sobě uvedl prve,
než by k letóm přirozeným přišel a statku v držení nebyl, že to také moci žádnej
jmieti nemá.
Z. Z. 1536. f. 84. — Z. Z. 1545. f. 123. — Z. Z. 1604. fol. 78.
38. O slużebnicich panskych, dobrych lidech, kteříž by nepřátely
honili.
Item. Což se honění nepřátel odpovědných dotýče, ti aby honěni byli ode
všech čtyř stavuov, kdež by onich zvědieno bylo, každý pán s svými dobrými lidmi
a služebníky podle přemoženie svého. A jestliže by se pán Buoh pomohl takových
nepřátel odpovědných dohoniti, ti mají zjímáni byti a pánóm svým v moc dśni.
A poněvadž tíž odpovědníci poctivost svú proti zemi jsú ohradili; ti páni, číž by
služebníci je zjímali, mají to opatřiti, aby ti neb ten vězeň katu v ruce dáván nebyl,
tak aby ti skrze to, kdoZ jsû honili, na tom úrazu neměli. Než co se jiných lotruov
zhúbcí zemských dotýče, kteříž by odpovědní nepřátelé nebyli, proti těm aby se
všickni obyvatelé zemští zachovali, jakž od staradávna bývalo.
Z. Z. 1545. f. 118. dodává ještě větu: „aby k popravám dáváni bejvali.^ — Z. Z. 1604. f. 91. bez
toho dodatku.
