z roku 1516. 291
bylo, a žádný ničiemž aby se nevymlüval. Pakli by kto z soudcí zemských ke dni
určitému nepřijel pro nějakú bezelstnú věc, má tu bezelstnost panu hajtmanovi a pánuom
oznámiti na sněm psaním svým. Pakli by dostatečná příčina jeho nepřijetí se ne-
našla, to pány rozváženo buď; več to obrátiti budú ráčiti, při tom zuostaň.
4. O zřiezení po zemi.
Item. Na tom züstáno, aby kněz biskup, páni, preláti, rytieřstvo, města, najprv
sami se zřídili, aby každý hotov byl s koňmi, s zbrojí a jinými potřebami podle všie
možnosti statku svého, a lidi své každé aby zřiedil, aby se s zbrojí svú, jakž na ně
příslušie, pohotově byli. A když by pokřik v tom kraji byl neb v kterémžkoli, aby
honili, aneb když by páni hajtmané z krajuo je obeslali, aby hned táhli, kdež by
jim ukázáno bylo.
5. O zvodu a pridčdinie, jakž se dieti a nač zvésti jmá:
Item. Zuostáno jest na tom: Kdožby pohnal, jakoužkoli spravedlivost maje
na listech neb jinak, a tu obdržal nálezem panskym, ten žádný na vyššie summu
vésti se nejmá, než což by jeho spravedlivost kázala. Než jestliže by kto pohnal pro
zprávu a dědictví své z vyššieho základu, než mu se naříká, a bylo mu přisouzeno,
že jmá podlé slibu dosti učiniti: však proto ten, ktož by obdržal panským nálezem,
že mu to zprávce jeho očistiti jmá, nemá se na vyššie summu vésti než potud, pokudž
se ten nárok a závada ukazuje.
Což se pak listuo zástavních aneb na penieze dotýče, ktožby koli pohnal,
jistec neb rukojmie, jakož pohánějí jednoho rukojmí ze všie summy, a panský nález
na to by se stal podle puohonu, aby dosti učinil: tehdy ten, ktož by to obdržal na
rukojmí svém, nebo rukojmie na svém jistci, nejmá se žádný výše vésti než potud,
pokudź oddiel jeho ukazuje a nań přišlo.. Pakli by tovařiši jeho zemřeli, neodbyvše
svých oddieluo, a na něm obdržal: tehdy též se výše vésti nejmá, než což by od-
diel jeho ukázal.
6. O puohon zatkyní.
Text sem náležitý tištěnjiž výše X. str. 345. pod čís. 9 v odstavci prvním: „Ustanovení panské X po-
třeba nkazuje.“
7. O svědomí listovniem.
Item. Na tom zuostáno a svoleno jest: Ktož by koho pohnal o svědomí li-
stovnie, ten každý, ktož by pohnán byl, jmá jemu takové svědomie po tom puohonu
hned do jeho domu poslati. Pakli by ten, ktož by pohnal, svědomie od něho přijieti
nechtěl, jmá je na sněm přede pány poslati, a samému není potřebie o tu věc na
ten puohon k soudu jezditi.
