266 A. XXIX. Listy pamí Perchty Lichtenšteinské z Rožemberka
pomínaj mne siré i pro ty dietky, neb to sám dobié vie&, Zet sem dosti sirá od
svého muže i ty dietky. Také, milý bratřě, vědětiť dávám, žeť je bratr její mú Šier-
marku smluvil, jakožť to snad tebe tajno nenie, i chciť se k tobě s radú po Růúsovi
utéci a s doufáním, kterak bychom jie mohli pěkně odbyti a poctivě, nebť je toho
na nás dobře zaslúžila. A poslalat sem bratru jejiemu list, i viet Paugortnar, cot
v něm stojí, i kázalat jemu, at by té toho zpravil A budelit se zdáti ten list jejie
bratru dáti, buď to; paklit by se nezdálo dáti; ale mluv s ním, což se bude zdáti
tvé Mti. A sestrat jest vzkázala velikü modlitvu a prosít, aby skuoro přijel. D. in
Crumlov f. VI. post translat. S. Venceslai. Perchta z Rozmberka.
45.
1445, 18. Mart. v Krumlově. — Perchta Jindřichovi bratru svému, že ted Šermarku domů
neodpustí, prosíc, aby o věc její jednal. (L. r.)
Uroz. p. p. Jindřichovi R. hajtmanu v Slezi kniežectvie Vratislav. Svidnic.
Javor. etc., fojtu v Šesti Městech, bratru mému milému buď d.
Modtitvu svü oc vzkazuji, uroz. p. a bratřé mój milý, a ráda bych věděla,
by se dobić měl a skuoro se ve zdraví k nám vrátil. A věděť dávám, milý bratřě,
že jest bratr Šiermarčin poslal pacholka s koňmi po ni, i nezdálo mi se jie tak
poslati, aniž sem jie mohla vypraviti pro své veliké nedostatky; i vnesla sem to na
р. otce naśćho a na bratra, i dali sú bratru jejiemu tak odpověď: Ze jie tak pustiti
nechtějí a zvláště do veliký noci nikam, až by ty přijel; jakož to pak pán a bratr
po tomto poslu dávají věděti. I prosím tebe, milý bratře, aby jie v tom nezapomínal,
neb vieš, žeť jest se mnú mnoho trpčla, a také ona má k tobě velikú naději, a prosím
tebe, což budeš moci najspieš o její věc, to daj mi věděti po tomto poslu, ať bych
já věděla co činietci, jestli že by mě napadli, chtějíc ji mieti. Také jest mi bratr
její vzkázal, že jest s mým pánem mluvil, chceli jí věno dáti; a on že je řekl, že
s tím nemá nic činiti a že mu do toho nic nenie. Milý bratře! již se Bohu a tobě
porúčiem o své věci, aby nás nezapomínal. A sestrat jest vzkázala modlitvu. Datum
in Crumlow f. V. salus populi. Perchta z Rozmberka.
46.
1455. 22. Mart. v Krumlově. — Oldřich z Rožemberka Jindřichovi, synu svému, že Perchtu
posílá domů a aby Hanušovi domluvil. (L. r.)
Urozenému pánu panu Jindřichovi z Rozmberka, synu mému milému d. d.
Jindřiše synu milý! Vědětit dávám, że Perchtu, dceru mi a sestru tvü, bez
meškánie doluov po vodě chci poslati do Viedně; protož, milý synu, budiž Bohu
a tobě poručena, a mluv se panem Hanušem, ať by ty věci již pěkně mezi nimi šly,
jako mezi manžely, a my se proti němu také chceme mieti jako proti přieteli, a ať
