246 A. XXVII. Dopisy Zdeňka Lva z Rožmitála 1508—1535.
naděje, že mého nepříjezdu na tento čas do Prahy sobě neobtížíte, neb bych ještě
rád i potom vám se pfátelóm hodil a mohl-li bych kdy v čem slušně k dobrému
prospěti, pokudž by vuole byla pána Boha všemohúcého.
Napsali ste mi také, že by pán z Pernštajna, jakž ste zpraveni, měl praviti,
že jest svým přátelstvím proto ode mne odstoupil, že sem od něho jeho rady ne-
přijal sc: i mněť jest toho nepravil, a také nevím, by mi k čemu jinému radil nežli
ku počtu; a toho mi se učiniti nezdálo z slušných příčin, nebo mně se zdá, jaké já
zápisy mám, kdybych takové měl od předkuov císaře Tureckého a od něho potvrzení,
že bych při tom byl zachován, a zvláště kdyby podle toho jenčáři svolili a to zápisy
utvrdili, kterak jsou stavové tohoto královstvie učinili. Pak byloť by to přátelství
velmi nestálé, kdyby toliko dotud mělo trvati, dokudZ by jeden druhého rady ne-
uposlechl; ač proto i k tomu sem svolil, bez počtu že chci registra položiti anebo
ukázati sc, anebo jich přípis. Než jestliže jest pán z Pernšteina ode mne svým přá-
telstvím odstoupil, předešloť jest to i tu radu. A jakžkolivěk jest, z toho pána Boha
chválím, že se to v pravdě na mně nenajde, abych k tomu příčinu dal. A poněvadž
porozuměl sem, že se králi JMti dobře líbí Pardubice, a Kunětická Hora králové
JíMti: i kdybych k tomu jemu radil, aby JJMtem to dal, mám za to, že by ta rada
nebyla jemu příjemna, a nedivil bych se tomu, ač by se tu toliko statku dotýkalo
a dílu zápisného; pak kteráž by se věc poněkud ku poctivosti ubližovala, nad to sluší
k tomu opatrně svolovati anebo snad bez okolků nesvoliti; ač proto jaký byl zpuosob
v Praze držán, jakož sem i králi JMti o tom pravil, jaká tam byla hotovost; pak
byť někto i k něčemu svolil na ten čas, nebyl by div, ač JMti toho nepřičítám, ani
dobrým přáteluom.
Pan Jindřich Švihovský byl jest u mne ve Gtvrtek minuly [9. dubna], ptaje
se na mi jizdu do Prahy; však přes to psal sem jemu v sobotu minulú vždy žádaje,
aby v Praze byl; toho pak nevím, kterak učiní; než stala se jim škoda znamenitá,
že nedávno snad puol Horaždějovic shořelo, ježto o to péči mají, že by rádi brzo
zase stavěli, jakož o též mně jest potřebí v Blatné péči měti.
Jakož ste mi také psali, což se soudu komornieho dotýče ac: i mně se zdá,
v čem by se čí poctivosti a cti dotýkalo anebo hrdla, tehdy když tu krále JMti ne-
bude, muože se každý na soud zemský odvolati, leč by již jiný řád byl, nežli sem
já jemu prvé rozuměl.
316.
Petrovi z Rožmberka, že posel Františka z Zekyně k němu již se vypravil.
Na Blatné 1523, 183. dubna. Opis souč. v arch. Třeboň. č. 3845 nepag.
Urozený pane, pane příteli muoj milý! Byšte se dobře měli a zdrávi byli,
toho bych vám věrně přál. Račte věděti, že již ten dobrý člověk tovaryš Františkuov,
