236 A. XXVII. Dopisy Zdeňka Iwa z RoZmitdla 1508—1535.
toho potřebie, abychme se bez dalsiech již odtahuov v tom opatřili; a jestliže, jakož
znám toho potřebu, na den svátosti v Praze budete, šíře vám v tom bude mé zdánie
a úmysl oznámen od toho, kohož tam, dá-li pán Buoh, pošli. A rač dáti pán Buoh
všemohúcí, muoj milý pane strýče, nám se spolu šťastně a ve zdravie shledati. Dán
na Blatné v sobotu před provodnie nedělí léta XXIII“.
Urozenému pánu, panu Jaroslavovi z Šelnberka a z Kosti sc, panu strýci mému milému.
Kteříž jsou k tomu voleni, aby na napravení práva seděli, jestliže by na
tuto svátost v Praze nebyli, anebo který z nich sc: na to jest snad L M g. & ulo-
feno, ale snad bude v tom ten vymluven, ktožby bezelstně nebyl; a jakžkolivěk jest,
sluší sobě více zdravie nežli takové penieze vážiti.
308.
Janovi z Vitence o vyřízení rozličných záležitostí; o novinách, o vybírání berně.
Na Blatné 1523, 11. dubna. Opis souč. v arch. Třeboň. č. 3845 nepag.
Zdeněk Lev z Rožmitála sc. Hajtmane milý! Kunc, služebník muoj, jede na
Velhartice o nějaký svuoj kukus: i kaž jemu to vyhledati, což jemu spravedlivě ná-
leží, aby to on věděl, čeho se má držeti, a což sem jemu někdy prvé dal, aby mohl
toho užiti.
Mám za to, žeť syn muoj píše, anebo vzkázalt jest o tu ženu, jako jí Krá-
lová řiekají, sestru někdy dobré paměti kněze Linharta probošta: i přičiň se k tomu,
aby tak zednal; jakoż takć porućilt sem tu věc tobě, jemu Kuncovi, oznámiti, k čemu
jest té ženy potřebie.
Cožť se novin, kteréžť jest Václav Trčka oznámil, dotýče: i také sem o tom
prvé věděl a potom jest mi to, cožť sem psal, oznámeno; a opět potom jiné noviny
viem a kterak pan vajvoda Sedmihradsky u króle JMti v Holomici byl; ale nehodi
se nynie všeho psáti, než zanechávám toho až ke mně přijedeš, jakož tento pondělí
anebo v uoterý přijeti máš a toho se obmeškávati nehodí. A pán Buoh vsemohici
rač všecko v dobré obrátiti, jakožto spravedlivý soudce a odplatitel každému podle
skutkuov jeho; a jakžkolivěk jest, rač JMt svatá s námi se všemi milosrdenstvie své
svaté učiniti.
О berni svú, kde by dáti měl: mám za to, že v tom nic do tvého příjezdu
ke mně neobmeškáš. Dán na Blatné v sobotu před provodnie nedělí léta sc XXIII.
Urozenému vladyce, Janovi z Vitence a na Tochoviciech, hajtmanu na Horách Matky
božie u Velhartic, mému milému.
Což se berně se sboží Velharticského dotýče, tu mi s sebou přines, aby mnú
tak se ani v tom, jako v jiném, nic nescházelo a odtahováno nebylo; a jestliže jí není
co dobráno, to proto ať se předse dobierá, a snáze mi bude to doložiti, což se málo
