Dopisy z roku 1523. 221
lise Malovce a některých lidí mých dotýče; i svolili sme se o to k přátelskému
srovnání a na tobě a na jiných dvú dobrých lidech přestali: i žádám tebe, že o to
do Blatné přijedeš v uoterý po provodní neděli [14. dubna] najprvé příští, a o to
jednati a to slyšeti spolu k tomu volenými že budeš; neb což bude slušného, na
tom sem, aby mnú a lidmi mými v těch věcech nescházelo. Dán na Blatné v pondělí
velikonoční léta sc. XXII.
Panu Absolonovi z Brloha a na Osece oc, příteli milému,
Panu Bohuslavovi Kalenicovi z Kalenic a na Mackově, příteli milému.
Panu Benešovi Kalenicovi z Kalenic a na Škvořeticích, příteli milému.
286.
Jindřichu Tunklovi z Brníčka o jich spolu shledání, o odpovědnících, o Zajimači z Kunštatu,
o pobytu krále Ludvíka na Moravě a téhož shledání se s králem Polskym; že nikdy nic ne-
mluvil, co by králi příjemné nebylo.
Na Blatné 1523, 6. dubna. Opis souč. v arch. Třeboň. č. 3845 nepag.
Urozený pane, pane švagře muoj milý! Byšte se dobře měli a zdrávi byli
ise pani sestrú mú milú, toho bych vám věrně přál. Muoj milý pane švagře. Z psaní,
které jest mi dnes od vás dodáno, ač znám, že na některé věci slušelo by odpověď
dáti, abyšte při tom také muoj úmysl věděli, ale znaje to také, že ne všeho sluší
po poslu psáti, protož, jsa také té naděje, že se, dáli pán Buoh, brzo spolu shledáme,
pominul sem o některé věci psaní, kromě což se nyní psáti mohlo, ač již srozuměv
z vašeho psaní, že není potřebí zvláštnicho posla aneb některého mého služebníka
poslati, i poslal sem toliko s tímto psaním, kterýž s obecním poselstvím chodívá.
Což se dotýče těch rozličných zpuosobuov, toho všeho zanechávám až buohdá do
našeho spolu shledání k rozmluvení. Než jestliže nemuožete z Tábora ke mně přijeti,
ale rád bych, abyšte přijeli, když do Prahy pojedete, neb snad toliko nocleh zajedete,
a mohlo by se trefiti, Ze bychme spolu do Prahy jeli odsud z Blatné.
Také což se odpovědníkuov, jakož ste mi psali, dotýče, i nevím o žádných
nových, a což se starých dotýče, ti mají glejt, za to mám, do tohoto svatého Jiří;
a o tom Stachovi uzdáři slyšel sem, že by nějakú odpověď učinil, ale aby bylo o tom
do tohoto kraje oznámeno, žádného sem psaní podle mé paměti neviděl; a snad ně-
komu se zdálo, že není potřebí, poněvadž některým v tomto kraji skutkem škodu učinil.
Spis, který ste mi poslali, co jest někto někomu psal, že bych mluviti měl,
i to se tak nenajde, než rád sem tomu, že ste mi to oznámili. Nežli, muoj milý pane
švagře, domnívaj se někto něčeho proto, jakž tomu rozumím, že někteří z těch u mne
bývali, kteří obtížnosti mají; a není div, že by ke mně chtěli míti takoví útočiště,
neb jsou mne v tom dávno znali, že více skutkem nežli někdy slovy stával sem při
dobrém krále JMti a stavuov našich, a těm sem toho přál, ktož bezpráví trpí anebo
