Dopisy z roku 1523. 217
že pán Buoh všemohúcí ráčí býti s námi; a s kým pán Buoh, kto proti němu? Nebo
byť kto býti chtěl, jistěť by se takový dobře neměl. A všemohúcí pán Buoh rač
všecky věci v dobré obrátiti a nám se dáti bohdá spolu šťastně a ve zdravie shle-
dati. Dán na Blatné, u veliký čtvrtek léta sc. XXIII.
Urozenému a statečnému rytieři, panu Oplovi z Fictum a na Novém Šumburce, přie-
teli mému milému.
[Cedule.] Což se dotýče berně, mně se jistě zdá více nežli z jedné příčiny,
že jest slušné a potřebné, aby se dala; a co se má dáti na Turky, toho nevím, co
prospěje, ale poněvadž svolili sme, sluší tomu, neb také veliká věc není, dosti učiniti.
O napravení práva, což se muože opraviti a ne zkaziti, není co hyzditi. Pak
ktež se sjedou, snesou-li se o to, bude, za to mám, snadné jednání; pakli budou
v rozdílích, poněvadž se prvé toho odkládalo, snad se ještě bude moci odloZiti. Jat,
budu-li zdráv, chtěl bych také na ten čas do Prahy jeti. Pakli bych na zdraví, jakož
se toho obávám, nedostatečen byl, tehdy bych mohl býti vymluven netoliko v té, ale
i v jiné věci, jakož sem i o to k králi JMti poslal a odpovědi od JMti očekávám.
Než za to vás žádám, co vám tuto píši, že toho nebudete jiným oznamovati.
Viděl sem se se pánem z Rozmberka starým tento pátek a v sobotu minulú
[27, 28 brezna]. Jiného neznám, nechť ho vykládá jakž kto chce, nežli že při dobrém
stojí. A kto rozpráví o nějakých udidlech aneb náhubku: i nevím dokonale, na koho
míní; než to vím, že onen svatý král David praví, kto komu jámu kopá, že v ni
sám upadá. A také to lidé pamatují, že někto v tomto královstvie okolo let LXti byl
vzácný, a jeho vnukové že potom v tomto královstvie svého vlastního dědictví neměli,
co by mohl kročejí aneb šlapějí noZnü pfikryti.
Než na tom se není co urážeti, aby někto měl řéci: kdy držíš jedno, drž
i druhé. I což jest předešle svoleno, jest věc proměnná, jestliže se potom co s při-
nucením stalo; nebo se i tyto dny pamatovalo a pamatuje, že svatý Petr strachy pána
Boha zapřel, a když toho z úmysla neučinil, proto jest apoštolem předse zuostal;
ale Jidáš, který ze zlosti a z lakomství pro peníze zle učinil, sám se oběsil a předse
za zrádci zuostal.
O sjezdu krále JMti pána našeho a krále Polského JMti jest mi také ozná-
meno, Ze na tento čas se nesejde; i s boží pomocí mohou ti časové brzo minouti,
aby zlé se přetrhlo, a dobré aby zase svuoj pruochod mélo. NeZ nechválím toho, jako
i jiných některých věcí, že jest se ten sjezd nesešel.
Což se dotýče pánuov Šlikuov aneb jiných, i mám za to, že skutkóm i troštóm
rozumějí; a protož se na tom neurážím. Než jestliže jsou čítali Ezopovy knížky, mohou
sobě vzíti příklad na onom řezníku a beraních, že je po jednom bral; než kdyby
byli se zepřeli společně, majíce rohy, snad by jeho mohli byli od sebe odtrkati: a po-