190 A. XXVII. Dopisy Zdeňka Ina z Rožmitála 1508—1535.
neobmeškává, a zvláště poněvadž sem se tomu (by takovúů věc města před se bräti
měli) nenadál. Neb prvé když sme s nimi zjevně u velikých ruoznicech byli a naši
stavové, odjiežděl sem z toho krélovstvie a mnohem delší čas se nevracel, a proto
nic se tak zjevného a tomu království škodného nestalo, a právo předse stálo a pře-
trženo nebylo, jakož ještě bohdá nebude. Však psal sem panu kancléři, že do toho
království chci přijeti, ale v tak nenadálé příhodě nemohu se tak spěšně vypraviti,
neb i některé služebníky rozpustil sem a jinam odpustil, a rozumiem tomu, že jest
mi potřebněji opatrně do Čech jeti, nežli když sem odtud do Slezska jel. I poněvadž
nepochybuji, nežli že o tom o všem ráčíte, což se již tam v Čechách puosobí, dobrú
vědomost mieti, za to vás prosím, račte mi oznámiti, jestli toho pilná potřeba, abych
do Čech jel. Pojedu ve jmeno boží, ač téměř již všudy při mých zámcích tam jest
povětří nakažené. Ale někde bych jinde, dá-li pán Buoh, pobyl, ač to bez nákladuov
býti nemuože, však pro svû vlast netoliko statku, a pro naje svobody, ale i hrdla
sluší nasaditi; a poněvadž jistě v tom jiného neobmajšlím, nežli že bych rád dobrému
a pokoji, a zlí aby pruochodu neměli; mám to doufání ku pánu Bohu, že náš po-
mocník býti ráčí i také od zlého nás zachovati. Pakli by ještě mého příjezdu do
Čech, a že by se to mohlo některak jináče opatřiti, nebylo tak spěšně potřebí, také
prosím, co jest v tom vašeho zdání, že mi oznämiti ráčíte; neb mám některé dosti
pilné své věci zde jednati, a naději se i obeslání od krále JMti, abych k JMti jel.
Ale znám to, že by mi se to již nevelmi nynie trefilo, dokudź nezviem, na čem ty
věci v Čechách jsú postaveny.
Než toto také račte věděti, ač sem nedávno od krále JMti, pána našeho,
u sebe poselství měl, i také svého posla brzo od JMti k sobě očekávám, ale dnes
ráno poslal sem k JMti, o těchto věcech, co se v Čechách děje, JMKské oznamuje.
A trefilo mi se dosti dobře, že pan Kašpar Goč přijel ke mně na Sýcov, kterýž jest
u JMKské komorníkem a jede nynie od krále Polského JMti, ješto byl tam v po-
selstvi; i tomu sem dal artikule sepsané, co má na JMKskú vznésti, ješto bylo by
o tom mnoho vypisovati; nežli mám za to, že v tom pilnost mieti bude. A kdybych
nebyl tak velmi zaneprázdněn, poslal bych vám toho přípis, ale jest na několika
arších psáno, ješto písaři nynie nemohou postačiti pro jiná psaní toho prepisovati.
A ač JMKská jest pán mladý, ale mohlo by se snad trefiti, že by i v té mladosti
s boží pomocí mohli býti lotři strestáni; neb jistě již neznám, aby dobrotou takoví
lidé, neb jest toho prvé zkušováno, napraveni byli, nežli bohdá aby bezděky dobří
býti musili.
A tomuto sem srozuměl, že Pražané a města ten hlas pouštějí, což před se
berou, že to činí podle práva pro některé neřádné věci. I ktožby tomu věřil, musil
by málo v našich práviech a svobodách svědom býti, neb jest jináče právo zřiezené,
než kterak by oni to vykládati chtěli. Nebo věc jest vědomá, co sou někteří Klatovští
