Dopisy z roku 1520. 179
krále JMti, že mi bylo potřebí k tomu více nežli jednoho; však jedné již to, coť
sem prvé poručil, přijma k sobě, chci již takové věci tebe zbaviti, nebo znám to,
že při úřadu máš dosti jiné práce. A kdyžby měl z Prahy odjeti, co budeš míti
mých peněz, že by to dal schovati panu hajtmanu hradu Pražského. A co jest pan
Mikuláš Hysrle k sobě peněz přijal, jestliže mu mimo mé potřeby zbývá, to od něho
dovezmi, pak-li mu se nedostává, tehdy mu dodaj, prvé nežli by ty z Prahy odjel;
žádaj jeho ode mne, ať se К tomu přičiní, aby bylo již všecko hotovo do sv. Barto-
loměje, poněvadž JMKská již v Prešpurce jest.
Psals mi také, což se Václava Vrchlabského a nebožtíka Frydle dotýče: i mám
za to, že k tomu mám lepší spravedlivost nežli on, co jest po Frydlovi zuostalo,
a nejsem z nich žádnému nic dlužen; pakli mne chce kto z čeho viniti, má právo
před sebou, a já též; i muožeš jemu voznámiti.
A jakož si mi poslal přípis listu, co jsü Pražané psali panu hajtmanu a co
on jim zase: i mně se zdá, že muože ta věc tak na tom státi až do tohoto sněmu,
neb kdyby páni Pražané tak od sebe skutkem činili, jakž jest obecní svolení, čeho
na jiných žádají, tehdy bylo by snadné v tom prostředek najíti. Dán na Velharticích
v sobotu po sv. Vavřinci léta oc. XX".
Václavovi Trčkovi z Vítence, písaří mému na hradě Pražském.
Jakožť píši, coż se pana Bohuslava purkrabie dotýče: i když bude v Slav-
kově, jestliže by nemohl toho sám srovnati mezi panem Flugem a Hysrlí, tehdy mi
se zdá za potřebné, toto jemu pověz, aby to dal sepsati pro lepší paměť, co se tam
bude jednati, neb skrze to bude moci tím dostatečnější toho mi zprávu a úřadu
mému učiniti.
Věz, že jsü mi psali kněz děkan a kapitola kostela Pražského, kterak by
člověk Pražanský zabil jim jejich člověka z ručnice, než nevím, z které vsi: i toto
mi se zdá, aby oznámil knězi děkanovi, aby jejich úředník žádal Pražan, aby se
k tomu svému člověku podle práva zachovali, kterýž ten mord učinil; i to zvědí,
kterak se zachovají; a bude-li toho další potřeba, mohu-li co slušně jim pánuom pre-
látóm v tom prospěti, učiním rád.
A poněvadž si po krajích k nynějšicemu sněmu listy rozsílal sněmovní: i kdež
se zase poslové vrátí, pošli mi jeden ten list na sněm do Benešova; pak-li by prvé
ke mně jel, přines jej s sebou.
A jakoż si mi poslal list od pana Zigmunda Hasištejnského: i poněvadž chce
tomu židu starému Šalmanovi rozkázati zaplatiti při sv. Václavě lidem svým, i muože
ta věc dotud prodlení míti.
Což se Jana Škorně dotýče: poněvadž mu se ten list od Jana ze Dvoruov
nelíbí, chci mu jej zase poslati; a kterak se potom o to srovnají, pfi tom stuoj, coż
jest spravedlivo.
