172 A. XXVII. Dopisy Zdeńka Lva z Roźmitdla 1508—1535.
sem prvé psal, a tunu zvěřiny; a co ještě zvěřiny mimo to móż, oznam mi. A teď
posílám dva listy, i pošli je do Hradce, jeden pánu Hradeckému a druhý paní Hra-
decké; a co zase odpíší, to mi pak pošleš, když ke mně poselství míti budeš. Datum
ut supra.
Purkrabí na Blatné.
231.
Janu Flugovi z Rabšteina v příčině jednání o zástavy na dluhy královské; král Ludvík že již
do Prešpurku přijel.
Na Velharticich 1520, 10. srpna. Opis souč. v arch. Třeboň. č. 3749 nepag.
Službu svü vzkazuji, urozený pane, pane příteli muoj milý! Byšte se dobře
měli a zdrávi byli, toho bych vám věrně přál. Jakož ste mi na mé psaní odepsali,
což se toho jednání s pány řediteli dotýče, poněvadž na tento čas nemuožete ke
mně se panem Štefanem Šlikem přijeti: již ta věc při tom stuoj podle vašeho psaní
až do tohoto sněmu, jakož dotud muoZe míti prodlení. A kterak se na tom sněmu
zjedná, to vám, dá-li pán Buoh, oznámím. Сой ве pak dotýče, pane a přieteli muoj
mily, kterak rozumiem, V čem by ty zástavy býti mohly: i ač gruntovně vám toho
oznámiti nemohu, nežli nějaký toho spuosob, a to takový, že jsú páni ředitelé, kterak
sem tomu vyrozumél, zpraveni, Ze nékdy prvé na to na jedno chtéli jsá puojčiti
XXti" kop gr. českých, jakož i o pónich z Gutšteina byl ten hlas puštěn; a na to
druhé zboží chtěli jsú někteří puojčiti, aby to v dluhu krále JMti ujali, mám za to,
ze ПЧ,“ @ gr. č. Však za to mám, když se k tomu povolení zjedná, jestliže obě
straně budou chtíti k slušnému přistúpiti, že se to jednání bude moci dokonati,
jestliže se ta věc sejde v hromadu, oč páni ředitelé zednají a kupují. I toto védüce,
čemu sem v tom vyrozuměl, ač vám o tom dosti krátce píši; budete moci o to šíře
se panem Štěpánem Slikem rozmluviti a jemu to oznámiti. Dán na Velharticích
v pátek den svatého Vavřince léta oc. XX".
Uroz. pánu, panu Janovi Flugovi z Rabšteina a na Bečově, přieteli mému milému.
Mám za to, že již víte, že král JMt, pán náš, jest již konečně v Prešpurce.
A tak sem tomu vyrozuměl, když jest JMt do Taty přijetí ráčil, že jsú se páni
uherští nadáli, že jich tu čekati ráčí; ale JMt nemnoho se o to radiv, že jest předse,
na jiné nečekaje, do Prešpurka jeti ráčil, a s JMtí pan Jiří markrabě a pan Borna-
missa a několiko pánuov mladých uherských. Než teprva za JMtí do Prešpurka jiní
páni a biskupi uherští jedou, i také dvořané a komorníci, kteříž se s JMtí pro ne-
dostatek peněz vypraviti nemohli, než tepruva jim něco dávali, když zvěděli, že
JMKská předse jede. A konečně ta jest naděje, pane a pfieteli muoj milý, že
JMKská radši do Čech pojede, nežli někto toho vděčen bude.
