Dopisy z roku 1520. 167
prosím, pane synu muoj milý, když do Benešova na sněm pojedete, Ze tu sumu
peněz s sebou vzieti rozkážete, již bych já to přijal a jí od vás dodati rozkázal;
neb znaje její nedostatky, naschvál proto k vám tohoto posla posílám. A při tom
toto mi se zdálo vám také napsati, co jest mně z toho kraje Bechyňského mělo
z berně dáno býti, jakož máte sobě to vzíti na to, co vám ještě dáti mám: i bude-li
se vám zdáti, srovnal bych o to s vámi v Benešově, a co bych vám ještě dodati
měl, tím bych vás meškati nechtěl. A pán Buoh vsemohńci rać dśti nám se spolu,
muoj milý pane synu, šťastně a ve zdraví shledati. Datum ut supra.
Urozenému pánu, panu Adamovi z Hradce 9c, synu mému milému.
Muoj milý pane synu! Jakož ste mi psali, kteří sů Táborským škodu učinili,
že učinili také vašim oc: i jistě není dobře, a jest potřebí nám se všem k tomu
společně přičiniti; abychme takové neslušné věci mohli brzo zastávati [sic] a k ná-
pravě přivésti, dokudž by se více nerozmohly. Neb i toto vězte, že jest mi praveno,
že šel ke mně posel od Táborských a že jest zabit okolo tří mil od Velhartic,
a druhý posel že ke mně šel od Normberských a že by byl zabit blízko od Klatov.
A tak se hlas pouští, že by to činili ti, jako chtí slouti dobří lidé, ješto v tom ta-
kového neřádu a šibalstva, snad u války, kterak nynie nastává, nebylo.
221.
Václavu Trčkovi o zaplacení dluhu královského paní Anně Brlohové z Lomu.
Na Velharticích 1520, 9. srpna. Opis souč. v arch. Třeboň. č. 3749 nepag.
Zdeněk Lev z Rožmitála oc.
Trčko milý! Věz, že jest mi psala paní Anna Brlohová, Jiříka Brloha někdy
manželka, jako v Budyni byla, že jí ještě z berně nic dáno na dluh královský není 9c.
I psal jsem o tom pánu Hradeckému, poněvadž podle prvních podíluov jest jí do
kraje Bechyňského ukázáno, ježto snad již bude jí to odtud dáno. Než což se dotýče
nynějších podíluov, jako se z hradu Pražského od pánuov řediteluov skrze Martina
Kozlovce vydávali, zvězte ode mne na něm na Martinovi, co se jí také toho dáti
má: a není-li jí ještě dáno, chtěl bych jí to oznámiti, aby proto poslala aneb přijela;
a nevím, jaké ona má neštěstí v své chudobě, že jiným se dává již podruhé, a jí,
kterak sem z jejího psaní srozuměl, že ještě dáno není nikdež, ježto mám za to, že
vdovy a sirotci měli by předkem opatrováni v spravedlivosti býti. Datum ut supra.
Václavovi Trčkovi z Vitence, písaři mému na hradě Pražském.
222.
Prosí krále Ludvíka za oznámení, kdyby vyslaní z stavův českých do Prešpurka přijeti měli,
aby ho do království Českého doprovoditi mohli.
Na Velharticích 1520, 9. srpna. Opis souč. v arch. Třeboň. č. 8749 nepag.
Najjasnější králi; pane, pane muoj milostivý! Službu svú poddanú VMKské
