Dopisy z roku 1520. 165
217.
Václavu Trčkovi v příčině obstarání listů a koupě vína v Praze.
Na Velharticích 1520, 8. srpna. Opis souč. v arch. Třeboň. č. 8749 nepag.
Zdeněk Lev z Rožmitála oc.
Trčko milý! Píši teď list, kterýží posílám panu Purkartovi Kapléři a panu
Sokolovi o tu věc, což se manželky pana Pirama Kapouna dotýče: i pošli jim ten
list ode mne. Toto také věz, že jest mi psal pan Vilém Kornhauzský od Benešova
o některú svú věc a podle něho pan Hynek Bořita: i poněvadž nevím kde on pan Vilém
Kornhauzský bytem jest, protož není-li jeho v Praze a jest-li pan Bořita, kaž mu ten list
dáti, kterýž jemu panu Vilémovi svědčí; pak-li by ani jeho v Praze nebylo, ale pošli mu ten
list na Smečen [sic] po tom poslu, který puojde ku panu Purkartovi; a při tom napiš ce-
duli od sebe jemu panu Bofitovi, poněvadž nevíš, kde jest pan Vilém, že z mého
poručení jemu ten list posíláš, poněvadž jest mi také on o něho o pana Viléma
Kornhauzského psal, a že sem prázdnosti neměl na to z Benešova odpovědi dáti. —
Také teďt posílám tři listy, jeden svědčí pánuom věřitelóm, druhý pánuom ředitelóm
a třetí panu Jindřichovi Berkovi. I jestliže pan Jindřich Berka v Praze jest, kaž
mu ty listy dáti; pak-li by nebyl, ale daj ty listy Martinovi Kozlovci; pak-li by
i jeho nebylo, ale ponech jich u sebe, a kdyby který z nich v Praze byl, daj mu
je, neb jest o véc jako o jednostajná, nebo jim na to odpověď dávám, oč mi prvé
psali. — Toto také věz, že sem zpraven, že by vína v Praze nynie laciná byla:
i psal sem Janovi z Mlékovic, bude-li moci k tomu slušně přijíti, aby tři neb čtyři
sudy jeho koupil; i koupí-li, zaplať to z mých peněz. Datum ut supra.
Václavovi Trčkovi z Vitence, písaři mému na hradě Pražském.
218.
Janovi z Mlékovic, úředníku na hradě Pražském, o potrestání kováře z Ruzině, jenž kradl
obilí; o nakoupení vína v Praze a zjednání formanů.
Na Velharticích 1520, 8. srpna. Opis souč. v arch. Třeboň, č. 3749 nepag.
Zdeněk Lev z Rožmitála oc.
Jene milý! Jakož si mi psal, což se tvé věci a Jana Sulka dotýče, tomu sem
porozuměl. I ač byl bych rád, abyšte se o to bez souduov snesli a srovnali: ale
poněvadž na právo ukazuje, chceš-li konec míti, slušíť se podle práva zachovati.
A jestližeť jest úrok dal, nemuožeš jeho do sv. Jiří podle obecnieho svolení z jistiny
napominati; paklif jest úroku předešlého nedal, tehdy rukojmí muožeš pohnati před
úřad muoj z jistiny i z úrokuov zadržalých, co by se na kterého rukojmí díl dostati
měl, jakož při úřadu mém dobře to vědí, kterak se taková věc v puohonech rozděluje.
Také jakožs mi psal, kterak by nějaký kovář z Ruzině krad mi obilé, a že
jest s jistinü [sic] lapen: i nesluší toho lechčiti, a protož muožeš jeho dáti zmučiti,
