158 A. XXVIII. Dopisy rodů Hradeckého a Rosenberského 1450— 1526.
najmilostivější, vzkazuji. Vždy věrně a pravě za VMt zdravie pána boha prosím.
A VMti tajno nebuď, že tento pátek minulý [11. Jan.] Jilovští jali služebníka páně
Pribikova z Sechtic [sic];*) jeżto jim pobral konč z vozu, mohú tomu tři neděle býti,
a dali jsú jej k právu do městečka našeho. Protož vědúce VMt o tej věci, prosím
VMti jakožto pána svého najmilostivějšícho, račte VMt rozkázati, kterak mám s těmi
věcmi činiti, atťby se nic bez rozkázanie a vóle VMti nestalo; nebť jest v městečku
u nás jat a k těm všem věcem sám se zná. Datum ex Sedkan, f. VI. post Purifi-
cationis b. Mariae virg., anno dni oc. LXXV"*. Rychtář Hereš z Sedlčan.
Urozenýmu pánu, panu Jindřichovi z Rožmberka, najvyššiemu komorníku královstvie
Českého **) [sic], pánu mému najmilostivčjšiemu.
708.
Purkrabí Krumlovský Dobrohostovi z Ronsperka: o věcech od lidí Roubíkových pobraných.
V Krumlově. 1475, 14. Febr. Opis č. 2831 a.
Slużbu svń vzkazuji, urozený pane, pane milý! Jakož sem VMti prve psal,
což sě služebníka VMti dotýče, ktož jest jemu to pobral: i račtež jistě věděti, žeť
jst sluZebnici Ribikovi pobrali. Nebť jest mně pravil bratr toho jistého, i druhý mi
jest vzkázal, žeť mají ty věci ještě pohromadě. I milý pane, prosil jest mne Pangrác,
služebník VMti, abych VMti psal, nebť jest vecan [sic] Pangrác odšel pro své pilné
potřeby z Krumlova, aby VMt s Rúbíkem o ty věci přísně mluvil. Pak-li by VMt
přísně s ním nemluvila, že by mohly ty věci roztrženy býti. A toť jest v pravdě, žeť
jsú věci ty pohromadě. I račtež se k němu jmieti tak, jakož VMti píši; i neračtež
se báti, nebť jistá pravda, žeť mají ty věci ještě pohromadě. Ex Krumlov, f. III.
die s. Valentini anno oc LXXV”. Kunrát z Petrovic, purkrabie na Krumlově.
Urozenému pánu, panu Dobrohostovi z Ronšperka sc, pánu mně přieznivému d.
709.
Oldřich Roubík purkrabí Krumlovskému: o navrácení věcí člověku páně Dobrohostovu odňatých.
V Netolicích. [1475], 3. Mart. Orig. č. 2831 b.
Službu svú vzkazuji, urozený přieteli a pane bratře milý! A zpravil mě posel,
že jsi ty mu list dal, kterýž píše syn mój, aby bylo vráceno člověku páně Dobro-
hostovu, což by bylo vzato. I psáno jest panu Dobrohostovi prve, aby pan Dobrohost
poslal toho, komuž jest pobráno, že syn mój chce sě přičiniti, aby bylo vráceno.
A poněvadž žádný nepřijde, komuž má to vráceno býti, aniž já viem, co jest vzato,
mnoho-li či málo, aniž sem já toho viděl: i jestlit tu člověk páně Dobrohostóv,
zdä-lit sě jemu, kažiž jemu, ať vzajtra přijde, list od tebe maje, žeť jest to člověk
*) z Čechtic. **) Nejv. komorníkem (strany Matiášovy) byval otec Jindřichův Jan z Rosenberka.
