Dopisy z roku 1474. 149
Najprve, smluveno jest, že předřečení pan Lev, Stúpenský a Činišpan mně,
předepsanému hrabí Jergovi, a urozenému panu Jindřichovi z Rozmberka, předřečené
tvrze Heršláku postüpiti mají. A ti pak mají tu tvrz držeti a opatfiti, aby nám
a zemi odtud nižádné škody se nedály až do srovnánie těch věcí, jakož níže toho
šíře dotčeno jest. Item mají také všichni vězni na obě straně rok mieti. Také všichni
holdi, šacunci a což k tomu příslušie, cožkolivěk, buď to listy utvrzené aneb nic,
postáti mají a vydáni nemají býti až do předřečeného srovnánie. Item má také na
takové srovnánie rok v neděli po svatým Kolmanu [16. Oct.] najprv pfí&tí v Lomech *)
držán býti, a někteří z nás, také pan Lev, Stúpenský a Činišpan, tam přijeti máme,
a každá strana tři smlúvce tam přivésti a usaditi má. Před těmi šesti my, obě straně
předřečené, všecky naše nařknutie v řečech, v odpověděch a v odpořiech, aneb v tom,
co se jedné straně proti druhé užiti zdá, slyšeti máme dáti. A na takové vyslyšenie
předřečaných šest smlúvcí mají plnů moc mieti, puokudž se o výpověď spolu smluviti
budú moci, a svi dobrotivů výpovědí o předřečené zádštie a nepřátelstvie, a což se
jest kolivek mordem, braním, pálením, vězením a všelikým jiným během přihodilo
a přeběhlo, nás rozděliti. Ale puokudžby se o výpověď smluviti nemohli, tehdy všecka
naše vznesenie, odpovědi, řeči i odporové a což v listech aneb v svědomí okázáno
bude, také těch šesti smlúvcí výpověď, od každé strany zvláště zřetedlně sepsána
a zapečetěna má býti. A pak my obě straně vysoce urozeného kniezete a pána pana
Albrechta, pfalckrabí na Rýně, kniežete v Bavořiech, pána našeho milostivého, o ty
věci za ubrmana prositi máme, aby nám JMt o to rok položiti ráčil. A na takovým
roce, kterýž JMt položí, mají předřečené sepsané nařknutie, řeči i odporové, a což
na to od těch šesti smlúvcí vypověděno bude, na JMt vznesena býti, anebo my obě
straně, aneb od nás s mocí, kteréž tu mieti budem, máme vyslyšáni býti. Toho JMt
má plnú moc mieti, nás o ty věci svú výpovědí rozděliti. Ale jestliže bychom my
toho na JMti uprositi nemohli, aneb že by se JMt v to uvózati nerśćil, tehdy jsme
my urozeného pána pana Krištofa z Lichtnštajnu o ty vóci za ubrmana prosili, aby
nás o ty věci rozdělil, vší mieri a obytejem, jakoż jest predteteny knieże Albrecht
JMt učiniti měl. A kteraké ty věci skrze těch šest smlúvcí, jestliže se o to smluviti
budú moci, aneb skrze předřečeného pána našeho milostivého, aneb pana Lichten-
štajnara, rozděleny anebo vypověděny budú, slibujem my pevně zdržeti a tomu dosti
učiniti a nižádnů mierú proti tomu nečiniti.
A jestliže bychom tomu všemu, což svrchu dotčeno jest, dosti neučinili
a v jednom anebo v mnohým artikuli z toho vystúpili; tehdy bychme předřečeným
panu Lvovi, Stäpenskému a Činišpanovi všecka jich nařknutie propadli, a předřečení
*) Mám za to, že rozumí se: Leonfelden, a že tudíž v Č. Č. M. 1881 str. 87 věta: „Roku následují-
cího obnovena dne 22. září smlouva ta tak, aby dne 15. října v Lomech konečné jednání se odbý-
valo* musi odpadnouti.
