142 A. XXVIII. Dopisy rodů Hradeckého a Rosenberského 1450—1526.
673.
Hejtman Hlubocký Jindřichovi z Rosenberka: o probošta Drkolenského.
Na Hluboké. 1474, 15. Jun. Orig. č. 2788 g.
Služba má napřed VMti,; urozený pane, pane milý! Jakož mi vdy píšete
o kněze probošta Drkolenského.sc: muožete rozuméti z prvnieho psanie, Ze jeho v po-
koji nemíniem nechati. Poněvadž sě jest nebožci Vlachovi holdoval, k tomu jej také při-
praviti chei, Ze sé holdovati musí. A také píšete podávajíce mi pánuov řediteluov oc.
Pane milý! By byla jaká pře neb nesnáz zde v zemi, chtěl bych já dosti mieti na
pániech ředitelech; ale což sě nepřátel dotýče, nezdá mi sě o to starati pánuov fe-
diteluov. A jakoż ste dotkli, Ze neviete, co tiem miením, aby z toho něco jiného ne-
vyślo oc. Pane milý, jiného nic než to, jestliže byste chtéli neprátely zastávati a je
fidrovati, aby z toho něco jiného nevyšlo. Jakož to VMti vdy věřím, že jeho v tom
zastávati nebude [sic]. Ex Hluboká, f. IIII. ipso die s. Viti anno oc. LXXIIIT'.
Ondfej z Mladéjovie, hajtman na Hluboké.
Urozenému pánu, panu Jindrichovi z Rozmberka a na Krumlové, pánu mné pfieznivému.
674.
Jindřich z Rosenberka hejtmanovi Hlubockému: o probošta Drkolenského.
V Krumlově. [1474], 16. Jun. Opis č. 2788 h.
Služba má, Ondřeji mily! Jakożt sem psal o knóze probošta Drkolenského,
aby lidi z vězenie propustil a nań nesahal tu, kdež jest nadánie předkóv mých
a v obraně mé: odpisuješ mi na to, že jeho u pokoji nemieníš nechati, a na pániech
ředitelech žeť se přestati nezdá. Pak poněvadž vedle zřiezenie zemského, ježto toho
vÉickni nynie v zemi uZívají, na pánech ředitelech přestati se tobě nezdá, jestliže ale
vždy na to moci sahati budeš: věz, žeť toho také s boží pomocí a přátel svých há-
jiti budu. Ex Crumlov, f£ V. in Octava Corporis Christi. Jindřich.
675.
Stanislav z Přerova Jindřichovi z Rosenberka: o Miličínských, že Malovec je nutí k vojně.
V Sobéslavi. 1474, 20. Jun. & 14. Sept. Orig. &. 2799.
Urozeny pane, pane muoj milostivy! VMti svô poddanû a poslusnä službu
vzkazuje, védéti VMti dává [sic], že Malovec včera Miličínským poručil přísně, aby
hned na hotově byli, aby s ním na vojnu [táhli]. Ját sem jim také přikázal, aby
toho ani jiného k jeho rozkázání nic nečinili, leč VMt jim k čemu ráčili byšte po-
voliti. Tak mi někteří z té obce řekli, jestli že neučiníme, strach, by nám sě škoda
nestala. A vystfihaji je, že z téžka toho minú, aby od nich úroku nechtěl jmieti.
Než ještě k niem o to žádné řeči neučinil. Také dnes přišli ke mně, zpravujíce mne,
