132 A. XXVIII. Dopisy rodů Hradeckého a Rosenberského 1450—1526.
653.
Purkrabí Malovický Krumlovskému: aby dal delší rok Krlínovi.
V Malovicích. 1474, 18. April. Orig. č. 2783.
Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý! Jakož se má stavěti na den sva-
tého Jiří Krlín, člověk pána mého JMti: i kázal mi pán JMt o to psáti, aby byl
člověk JMti propuštěn, aby nebohý mohl své dielo dělati. I prosím, milý přételi, že
se k tomu přičiníš, aby člověk páně Mti byl propuštěn. Pakliby toho býti nemohlo,
ale žádám, aby mu dobře rok dán byl do některého času, neb se stavěti bude. Ex
Malovic, f. II. post Tiburcii. Adam z Kraselova, purkrabie na Maloviciech.
Urozenému ;panosi Kunritovi z Petrovic, purkrabí Krumplovskému, přieteli mému
milému.
654.
Hejtman Hlubocký Jindřichovi z Rosenberka: o půtce s Budějovickými.
Na Hluboké. 1474, 20. April. Orig. & 2784.
Službu svi VMti vzkazuji, urozeny pane, pane mily! Jakoż mi VMt piśe, coż
se Budéjovskych dotyée: tomu sem porozumél. Raé VMt védéti, Ze já nic svévolně
netiním, než co činiti budu, jimi sem k tomu pfipraven, skrze svü vuoli a kfivdu,
kterúž oni lidem králové Mti, paní mé milostivé, činí, ježto já se toho dopustiti ne-
miením žádným obyčejem, ani toho trpěti od nich chci ani od žádného. A chtěli by
se mni rokovati, člověka u vězení majíce, ježto já toho neučiním, aniž mi kto roz-
káže sc. A jakož píšete, abych na ně škodú nekvapil: pane milý, nebudu do toho
času, vedle uloženie Benešovského. Ex Hluboká, feria IV. post Conductum Paschae
anno oc. LXXIIIT', Ondřej z Mladějovic, hajtman na Hlubokć.
Urozenému pánu, panu Jindřichovi z Rozmberka na Krumlově, pánu mně přieznivému.
655.
Purkrabí Helfenburský Krumlovskému: o jízdě do Němec.
Na Helfenburce. 1474, 21. April. Orig. č. 2785.
Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý! Věděti dávám, že teď nynie, když
sem u vás byl, bratřie Mikuldovi s jinými, snad na XXXti pěších najviece a několik
konie, byli v Némciech v jiezdé. Pak ted opét, tak sem zpraven zajisté, Ze puojde
v chüzi do Némec nékterf den. I protoż, mily pfieteli, bude-lit se zdâti, aby na né
vyslal, přezvěda, kudy by móli tóhniti, aby na ně stáli. Pakliby se toho nezdálo
učiniti, ale, mily prieteli, zdä-lit se mné poslati XXti pěších a několik konie: nebť
vždy, když jedú z jiezdy aneb jdú, vždycky na Skala“) jdú, 1% míle od zámku,
*) P. P. str. 339?
