Dopisy z roku 1473. 109
a již na koni seděl. I protoť vám to píši, abyšte se uměli opatřiti aneb uvarovati
příčiny k takového povolenie královského zrušení; a naději se, když kdo od vás
bude u pána, šířeť zpraven bude. Item nenašel sem žádného jiného pána, kterýmž
ste psali, nežli pana Burjana, a velmiť pilně se jest přičinil a zjednal ty věci klá-
šterské, o něž ste psali, jakož to sestře šíře píši ac. Datum Pragae, feria VI. ante
Letare. Václav Marčic seděním v Dolanech.
Urozeným panošem Kunrátovi purkrabí a Přibíkovi Hádkovi na Krumlově, přieznitelóm
mým zvláště milým.
606.
Jindřich Roubík Jindřichovi z Rosenberka: žaluje na křivdy, které se mu od něho dějí.
У Netolicích. 1473, 28. Mart. Orig. è. 2707.
Sluzbu svü vzkazuji, urozeny pane a pane mily! A jakoż VMt píše panu
Lvovi, Ze bych já lidem přikazoval, keříž příslušejí k Netolicuom, aby VMti jako
pánu dědičnému vzdy dávali, což dávati mají: kdož jest to na VMt znesl, neratte
tomu věřiti, žádnýť jest toho ode mne neslyšal. A co bych to pravil, však to vaše dě-
dictvie nenie. Než mluvil tě o to otec muoj i já s Kunrátem, když jest byl v Ne-
tolicích; a již v příměřie vstúpeno, aby mi těm lidem nepřekážel a na ně nesahal,
aby sě VMt zachovala vedle smlúvy v Německém Brodě řádně učiněné. A pravil
sem také jemu, že na tom od krále JMti řádný zápis mám. A VMt přes to přese
všecko ráčili jste mi na ty lidi síhnüti proti smlüvám, a mé chudé lidi vaši jímali i bili
i vězili, ježto to mohu všecko dobře provésti. I věřím já VMti, což mi se jest stalo
od VMti v tomto stání, že mi to ráčíte opraviti, abych toho dále neznášel na oprávce
i na krále JMt, pána svého milostivého, co mi sě stalo. Neb sem o to veliké škody
vzal i po dnes beru. A také jakož VMt dotýčete v listu svém, žeby otec muoj proti
VMti hleděl své vuole, neračte dáti sobě takových věcí praviti: otect muoj nic v tom
jiného nehledí, než k čemužť já právo mám, a to mi opatruje, což sem mu poručil,
jakož mi to má z práva učiniti, jakožto otec muoj milý.
Také, pane milý, častokrát sem mluvil i psal i otec mój a žádaje toho, abyšte
k tomu Harovníkovou drželi, jakož mi jest slíbila za dvě a za XLti kop za šacuňk,
a toho mi na ty časy neplnila; a jestližefby které výmluvy měla před VMtí, neračte
jí věřiti. Taktoť se jest stalo, že přijiežděla ke mně několikrát, roky uprošujíc, a já
nechtěl sem jinak roku dáti, leč mi za to slíbí. I slíbila mi za to a na tom i ruku
svú dala, že mi to má počestně splněno býti. A potom opět na ty časy nesplnila
a opět sobě rok další uprosila. A roci jsú všeckni zminuli a ona mi i po dnes ne-
plní, a VMt toho vdy zanedbáváte a nekážete jí plniti. I vdyť já VMti věřím, že ji k tomu
hned ráčíte držeti, ať mi plní v tuto středu najprv přieští.[31. Mart]. Pakli by mi vdy
neplnila svévolně a kderým se škodám připravili [sic], tiemt by sama vinna byla. A to VMti
