99 A. XXVIII. Dopisy rodů Hradeckého a Rosenberského 1450— 1526.
Jindřichem i se všemi pány, a oni sú nám také ukázali list jeho, kteréž jim píše,
že jest počátek toho úředníky našimi a zvláště Vlksickém [sic]. I tak jsü rozkäzali
i psali králové,*) i panu Medkovi, aby pan Medek to, což jest pobráno, našim lidem
navrátil, a lidi zjímané aby propustil, a též, cožby úředníci naši pobrali, aby také
zase bylo navráceno. I Zádámet, aby se v tom tak měl a úředníkóm aby přikázal,
a zvlásté Vlksickému, aby se oni v tom tak zachovali a navrátili. Pakliby se v tom
ViIksickf jinak jmieti chtél, tak se k nému jméj, by pak mél tam k nému dojeti,
af to vzdy učiniti musí. Nebf jest nám to také dáno věděti, žeť jsú jim ty věci
přišly, že jsú chudým lidem našim se takové škody staly. A také jsü páni rozkázali
to, což jest se stalo od pana Medka aneb od úředníkuov našich, aby to bylo panem
Strakonickým a panem Petrem Winterberským ohledáno a vedle jich rozkázánie
opraveno, však tak, aby to bylo prve všecko navráceno vedle rozkázánie panského,
jakož svrchu píšem. Ex Broda Theotonicali, feria II. ante Primi anno sc. LXXII.
Famoso Conrado de Petrovic, burgravio nostro in Krumlov, fideli dilecto.
562.
Purkrabí Zelenohorský purkrabí Zvíkovskému: o pychu lidí Rosenberských.
V Holešicích. 1472, 9. Jun. Orig. č. 2642.
Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý! Jakož mi píšeš o les, kterýž jest
staven pro dluhy, ježto jsú k tobě několikrát psali; aby pánu mému JMti splnili,
zač jsú lidé pána tvého JMti slíbili. A tys odepsal, že je chceš k tomu mieti. I věziž,
žeť jsú ještě nesplnili. I milý přieteli! Poniavadž jest les staven byl, a oni přes to
takový pych okázali a mýto proplynuli — a píšeš, žeť jsú chtěli přistáti: nevěř
tomu; nebo jsú mýto proplynuli — a služebníci pána mého JMti zhonili je pod
mýtem, a chtěli na ně střieleti, a oni mušili státi, a by toho nebylo, byliťt by předse
plynuli. I milý přieteli! Když pánu mému JMti bude splněno, zač jsú lidé pána
tvého JMti slíbili; i o ten les já chci s tebú slušně uhoditi. Prosím tebe, milý
pfieteli, mluv s lidmi pána tvého JMti, ať potom takový pych neokazují, a s lesem
ať se neprokradú. Pakli kto v tom zastiežen bude, mušieť kázán býti. A také, což
vyrukují a zaé slibie, méj je k tomu, at splnie. Datum in Hole&ic, feria IIL die
Primi anno oc. LXXII.
Mareš Čejka z Olbramovic, purkrabě na Zelené Hoře.
Urozenému panoši Janovi Štmelinskému z Neprochov, purkrabí na Zviekově, přieteli
mému milému buď.
*) A. Č. V. 887 č. 42.
