72 A. XXVIII. Dopisy rodů Hradeckého a Rosenberského 1450—1526.
at jst na Krumlov pfiveżeni, a když tu budú, daj mi včdčti, ať já po své pošli.
A dále to opatř, vedle rozumu svého, ať jsú vlci syti a kozy cely. Také tebe prosím,
když po tu truhlu pošli nebožtíka Hertvikovu, aby to opatřil, aby mi to vše z plna
vydáno bylo, a na cestě, aby mi to pobráno nebylo, někomu vyprovoditi kaž; neb zde
také některé věci v městě dlužen nebožtík pozuostal, ježto bych toho nerad také na
jeho duši nechati [sic]. Ex Budvais, dominico post Conversionem s. Pauli anno эс. LXXII.
Zdeněk z Šternberka, najjasnějšícho Uherského, Českého oc.
krále najvyšší hajtman všech zemí královstvie Českého na
JKMti miestě a najvyšší purkrabě Pražský.
Urozenému panoši Kunrátovi z Petrovic, purkrabí na Krumlově, mně milému.
520.
Purkrabi Helfenburskf Janovi z Rosenberka: o vézné Roubfkovy.
Na Helfenburce. 1472, 3. Febr. Orig. &. 2595.
Urozený pane, pane muoj milostivý! Jakož mi VMt píšete, abych vězně, Rou-
bíkovy služebníky, obeslal oc. I raé VMt védéti, Zet jest všecky vězně ....*) VMti,
kteříž sú se mnú na zámku, obeslal, i já sem toho neobme&kal, że sem jeho sluże-
bníky také ihned obeslal, a datum v listu též sem položil, jakož jest on položil. Dále
mi VMt píšete, abych všecky k VMti na Krumlov zavázal. I milostivý pane! račte
včdčti, žeť drahné služebníkuov VMti s zámku jmá, a jestližebych je tam zavázal,
račte jistě věděti, žeby velmi ukrutně s nimi nakládal, a také služebníci VMti ihned
by se liknovali v chuoze choditi, jestližebych je tam zavázal. I prosím VMti, neračte
jich od zámku odtrhati. A jestližeby VMt proti k tomu služebníku VMti v směně
rátili dáti [sic], hotov sem učiniti vedle rozkázanie VMti. Datum Helfnburk, feria II.
post Purificationem b. Mariae virg. gl. annorum oc. LXXII.
Jan z Vlksie, purkrabé na Helfenburce.
Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, komornfku nejvySSiemu království Če-
ského, pánu mému milostivému.
521.
Purkrabí Prachatickf Krumlovskému: o lidi z Zitné.
V Prachaticich. 1472, 4. Febr. Orig. &. 2596.
Službu svú vzkazuji, urozený přételi milý! Jakož mi píšeš o lidi páně Mti
z Žitného, o koně i o jiné, a to přéliš horlivě a dotklivě, ježto by moc mám [sic]
toho psanie potrebie nebylo oc. Milý přételi! psali o to prve pánu mému, a potom
sám pan probošt ve Krumlově byl; zdá mi se, že o to s ním mělo mluveno býti.
+) Uhnilé,
