554 E. XII. Výpisy z českých listín c. k. veřejné knihovny Pražské.
aneb zápisný, kterýž má aneb jmíti bude, odkázati, dáti aneb poručiti mohl a moc
měl buď společně anebo rozdielně, za zdravého života anebo na smrtedlné posteli,
komuž se jemu kolivěk a kdykolivek zdäti a líbiti bude, kromě duchovních osob;
a k tomu, aby mohl a moc měl poručníky zdělati statku svého, kterýž jse jemu koli
uZiteéni zdáti a viděti budú, však to zřídíc listem pod svú pečetí a tří nebo čtyř
pánuov aneb dobrých uroz. lidí pečetmi na svědomí. — Kteréz déni, poruteni
a zřízení též poručníkuov zdělání statku svrchupsaného tolikéž má moci a pevnosti
jmiti, jakoby dskami zemskými zapsáno a utvrzeno bylo, bez umenśeni ; pfikazujice
větším i menším ńrednikóm desk zemských królovstvie Českého nynějším i budûcim,
věrným našim milým, abyšte, kdyžkoli od častopsaného Jindřicha požádáni budete
aneb od poručníkuov jeho, kšaft ten a zřízení, kteréž by vo statku svém na tento
náš mocný list udělal, ve dsky jej zemské vloZiti a vepsati rozkázali i s listem tiemto.
— Na Budíné v ochtáb Bozieho téla l. b. 1518, královstvie našich uherského a če-
ského tretiho. — Ad relacionem magnifici domini Ladslai de Sternbergk in Bechyna,
supremi regni Bohemie cancellarii. — Verso: Registrata.
227.
Kl. jeptišek v Krumlově. — Na Krumlově 1519, 9. září. — Č. 238.
Já Petr z Rožmberka oc. jménem svým a v&écknéch dédicuov a budoucích
našich vyznáváme: — jakož urození páni, pan Petr, pan Jošt, pan Oldřich a pan
Jan vlastní bratřie z Rožmberka, páni předkové naši milí dobré a šťastné paměti,
prohlédajíce na věci budoucie a obmýšlejíce čest a chválu boží a spasenie duší svých,
klášteru panenskému v Krumlově, kterýž jsou svým vlastniem nákladem znovu ustavili
a poctivým a nábožným panně abatyši a všemu konventu téhož kláštera z statku
jich dědičného a jistého nadánie učinili, a to listy a pečetmi svými dostatečně za-
psali a stvrdili, jakož to všecko ty listy v sobě slovo od slova šieře a světleje držie
a zavieraji, kteréhoëto zbozie a platuov a duochoduov nadepsaného klästera panna
abatyše a konvent v pokojném a skutečném držení a užívání byly jsou; než když
z dopuštěnie božieho kacieř Žižka s jinými bludnými lidmi v této zemi České proti
křesťanóm jsou povstali a kláštery a kostely pálili a osoby duchovnie a zákonníky
mordovali a rozháněli a statky jich brali, tu urozený pán, pan Oldřich z Rožmberka,
děd muoj dobré paměti, zvláštní obránce viery křesťanské, v některé platy a duo-
chody v svrchu dotčených listech zapsané a tomu klášteru nadané uvázal se a toliko
v svü obranu vzal, z nižádné jiné příčiny, než toliko proto, aby témuž klášteru od
kacieřuov a od bludných a násilných lidí odjaty nebyly, místo kterýchž jest jim ho-
tovými penězi i také obilím chlebným i pivným i také rybami a jinými věcmi na
każdy rok slufni pomoc činil, a my též také po něm až do času nynějšiícho; ale
že z těch platuov a duochoduov nadepsanému panenskému klášteru nadaných až do
