Z let 1516—1518. 553
příslušenstviem od klášt. Dogzanského s volí a plným vědomím pana probošta, kněze
Václava tehdáž, a všeho konventu téhož kláštera Dogzanského, — na kteréžto mlýniště
měl sem list sobě vydaný od téhož pana probošta a všeho konventu; kdežto ji
svrchupsaný Václav Nydroch to mlýniště Hanutické — dal sem — k pravému dě-
dictví opatr. Jiříkovi krajčiemu podškolskému, měštěnínu města Litoměřic, jeho dě-
dicóm a budńcim, aby on měl to všecko právo i plnü moc totéž, jako i já jsem jměl,
dáti, prodati, zastaviti sc; kterýžto list — vydal sem v moc jeho, aby on jej sobě
i svým dědicóm a budúcím ku pomoci a své potřebě jmieti mohl a jeho tak, jakž
já, i on všiem právem a svobodü uiti mohl. — Pečeti kromě vydavatelovy listu
uroz. a stat. rytieře p. Václava z Řepnic a uroz. vladyky p. Jana Hladkého z Wel-
fétova. — L. od naroz. s. b. 1517, v outerý na den sv. Fabiana a Sebestiana.
225.
KI. Chotěšovský. — B. m. 1517, 22. července. — È. 236.
My kněz Klement, z b. mil. probošt, Kateřina přčvora, Anna circatrix, Ka-
tefina cantrix a veSken konvent kláštera Chotěšovského známo činíme, — že sme
zastavili — poplužie našě dědičné, které leží u Dobřan u městečka naščho, a to
příleží k klášteru naSćmu Chotěšovskému, se všemi lukami i s dědinami, — s trá-
vnikem i s fókń pod tróvnikem aż do jezu, s Robotézkú i s velikú lúkú pod Pod-
horským mlýnem, s oběma rybníčky za mlýnem Podhorským i s tiem rybníčkem
u dvuoru Maternovského [?] uroz. vladyce p. Markvartovi Chluméanskému z Chluméan
i dédicom jeho i tomu každému, ktož by tento list jmél s jeho dobrú vuolí, a to
ve stu kopách gr. čes. střiebr. dobr., drobných peněz bielých. A to má potieti drZeti
nadepsany pan Markvart na den sv. Jiřie již minulého až do tří let pořád zběhlých.
— A když vydú ty tři léta pořád zběhlé a nadepsaná, — tehda nadepsany pan
Markvart má nám zase tento list vrátiti; — a my — mâme panu Markvartovi často-
psanému zase jeho summu nadepsanů — dáti a splniti. — L. od naroz. s. b. 1517,
na den sv. Marie Majdalenské oc.
226.
Kl. Kladrubský. — Na Budíně 1518, 10. června. — C. 237.
My Ludvík, z b. mil. uher., český oc král sc, oznamujem, — že sme prošeni
jménem slovut. Jindřicha staršicho Purkharta z Hořešovic a na Pernarticích, věrného
našeho milého, vo list mocný, na kterýž by všecek a všelijaký statek svuoj, kterýž-
koli má aneb jmíti bude, poručiti aneb jej zříditi mohl. K takové prosbě a žádosti
jeho nakloněni jsúce — tiemto listem svolujeme, vuoli naši jistů a moc plnú témuž
Jindřichovi dávajiece, aby on všecek statek svuoj movitý i nemovitý, dědičný, manský
