56 A. XXVIII. Dopisy rodů Hradeckého a Rosenberského 1450—1526.
aby zastaveny byly, by pak měly prodány býti, svátosti z nich zachovajíc; a to,
přišlo-li by k tomu, ne z lehkosti ale pro uvarovánie nás a našich dobrých lidí ne-
nabytého zlého. A vezměte od nich těch kusóv všech; coť který kus váží střiebra,
vypsáno na ceduli.
485.
Racek Kocovský purkrabí Krumlovskému o vybavení vězňů svých z Helfenburka.
B. m. 1471, 11. Oct. Orig. č. 2545.
Sluzbu svü vzkazuji, pane Kunráte, prieteli milf! A jakož jsem páně Mti
psal několikrát o služebníky o své, kteříž jsú mi zjímáni na Helfenburk, Jana Rečka
a o pachole: i JMt mi na žádný list muoj odpovědi nedal a služebníkuov mých JMt
propustiti nerozkázal. Než, milý přieteli, tys mi na jeden list odpověd dal, že páně
Mti doma nenie, a když JMt doma bude, že budeš s JMtí o to mluviti. I milý
přieteli! ještěť tebe prosím, aby se k tomu přičinil a s JMtí mluvil, aby JMt roz-
kázal, aby služebníci moji propuštěni byli, neb bych JMti nerad svévolně hněval.
A byť mi JMt o koho také psal, nic bych JMti nedal se o to starati, než byl-li by
kto co muoj JMti vinen, kázal bych JMti opraviti. A toho mi daj odpověď listem
svým. Datum feria VI. post Dionysii annorum dni 1471.
Racek z Kocova a na Horažďovicích.
Urozenému panu Kundrátovi z Petrovic, purkrabí na Krumlově, přieteli mému dobrému.
486.
Příbram z Klokočína vyrukuje u purkrabí Krumlovského Koubu z Krtel.
B. m. 1471, 14. Oci. Orig. č. 2546.
Já Příbram z Klokočína vyznávám tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej
uzřie, neb čtúcí slyšeti budú, že jsem slíbil a mocí listu tohoto, z vézenie vyrukuje,
slibuji na postavenie za Koubu, Hanušova zeti z Krtel, pod šestnádct zlatých uherských
na zlatě i na váze dobrých, urozenému panoši Kunrátovi z Petrovic, purkrabí na
Krumlově, neb úředníku, kterýž by toho času byl na témž zámku, tak že týž Kouba
má se postaviti v moc nadepsaného véritele mého na hradě Krumlově u veliké svět-
nici na den sv. Jifie najprv příštieho, ten den do západu slunce během svým pfiro-
zeným, aneb když by mi věřitel mój dal týden napřed věděti. Pakliby na ten čas,
jakož jest povědomo, se nepostavil, tehdy znám se tiemto listem, že sem zaň základ
nadepsaný spravedlivě propadl. A ten mám a slibuji svi dobrü vierú křesťansků,
rukú společnú a nerozdielnú, dáti a splniti věřiteli mému již psanému konečně ve
čtyřech nedělech od propadenie a nepostavenie pořád zběhlých, s túto vymluvü:
jestližeby již psaný Kouba umřel, neb nemocen neb jat byl na stranu jich, ježto by
