Z léta 1496. 517
ventu zuostati. Jehožto prosbu slušnú a upfijmú znajíce pro užitek a dobré kláštera
toho — k již psanému založení a vystavení domkóv a zahrádek svrchupsanych tóż
také i pod plat dánie naši jistů vuoli a plné povolenie dali jsme a dáváme. — Dán
na Budíně ve čtvrtek po sv. Anně léta b. 1496, království našich uherského šestého
a českého pětmezcítmého léta. — Ad relacionem magnifici domini Johannis de Sseln-
berk, supremi cancellarii regni Boemie.
169.
Kl. Chotěšovský. — B. m. 1496, 16. října. — È. 178.
My kněz Erhart, b. obdarov. probošt, Ludmila převořiše, Johanka subpře-
vofise, Anna circatrix, Margareta cantrix, Margareta klíčnice i všecken konvent ny-
néjsie a budûci kléstera Chotésovského — vyznáváme, — Ze sme dluZni — tfi sta
kop gr., na míš. groš počítajíc, anebo puol druhého sta kop gr. čes., rázu a čísla
praž., dobr. střieb., obecně berných, uroz. panoši Mikolášovi Vlachovi z Přestavlk se-
děním tudiež i dědicóm jeho, i tomu každému, ktož by tento list jměl s jeho dobrú
volí. V kterýchžto tři sta kopách gr. mieš. s naší dobrú radú a s zvláštniem povo-
lením krále JMti — do dvanádcti let zastavili sme — vsi naší pusté Lažan s lesy,
s lukami, s porostlinami, s dědinami, s rybníčkem i se vším příslušenstvím, — s celým
panstvím, — až do života svrchupsaného Mikuláše Vlacha od dánie a napsánie listu
tohoto. — A kdyžby milý Buoh neuchoval smrti pana Mikuláše Vlacha již často-
psaného, tedy my jim po smrti jeho máme puol léta napřed dáti věděti, ale oni
nemohú, ani v tom vuole mají mieti, by nám co napřed jměli věděti dáti; abychom
my je odtud splatili, ale toliko my v tom vuoli máme, tak jakož sč syrchu píše.
A když bychom my jim dali puol leta napřed věděti věřitelóm nadepsaným našim,
tedy jich summu peněz svrchupsaných máme — dáti, a s té summy svrchupsané
má nám sjíti aneb odpuštieno býti třitceti kop gr. míš. anebo patnáct kop gr. čes.
A když my jim summu peněz svrchupsaných tak zaplatíme, — tedy oni věřitelé
naši nadepsaní zase té vsi mají se vším jejím příslušenstvím tak právě, jakož sú to
sami od nás jměli a drželi; nám v naši moc a k našie ruce zase sstüpiti. — Toto
také znamenité vymlúvajíc, aby ten statek svrchupsany skrze nadepsaného Mikuláše
Vlacha ani skrze dědice jeho a budúcie ani skrze koho jiného jménem jich na KMti
nynějšícm ani budúcím vyprošeno nebylo, lečby kněze probošta a konventu svrchu-
psaných k tomu vuole byla. Také my jistci nynější ani naši budúcí jinak vyplatiti
toho statku aneb té vsi nadepsané než k naší ruce a konventu našemu nadepsanému
[nemáme]. — Pečeti proboštská a konventská a uroz. panoší Viléma z Chříňova a na
Merklíné, Viléma z Pfestavlk 4 na Bubné, Oldřicha z Hrádku a v Hořějšie Lukavici,
Jana z Blíževa, vladaře toho času našeho. — Léta od naroz. syna b. 1496, na den
sv. Havla.
