Z léta 1488. 505
kláštera nadepsaného, že sem kúpila za své vlastnie penieze orndt aksamitovy s bar-
vami rozličnými se véie pripravd, oměrál perlový, svatá Anna na něm se dvěma
dietkami a sv. Vaviincem a sv. Barború, a k tomu kalich střiebrný pozlacený a kříž
striebrny pozlacený s kameniem, a k tomu ďalmatiky aksamitné červené s kanicemi
zlatými i s albami; ty věci svrchudotčené dávám také po mé smrti ke cti a chvále
Pánu Bohu a sv. Vavřinci a jináče svaté Anny, a panny nynější i budúcí aby toho
pěkně chovaly k službě božie. — Pečeti kromě Marketiny z Tupadl uroz. panoší
Jana z Bratronie, Racka z Nákla, Jana Chvalenického z Hodusic. — Léta od naroz.
syna b. 1487, ten pátek po Boziem Téle.
146.
Kl. sv. Jiří na hradě Pražském. — B. m. 1488, 7. července. — Č. 154.
Já Kateřina z Šanova vyznávám oc., že ten list na pargameně s visutými pe-
tetmi, jímžto nábožné panny, p. Anna, abatyše kláštera sv. Jiřie na hradě Pražském,
a panna Kuňka převoryše i všecken konvent téhož kláštera dvory jich pusté Hladov
a Němčice s dědinami kmetcími, s poplužím, lukami, luhy, křovinami oc., — nic sobě
tu nepozuostavujíc kromě tuoně jedné, kteráž leží blízko u Zálezlic vsi jich, jménem
Olšice, najali jsú uroz. někdy panošem Janovi a Vácslavovi bratřím z Kopeče dobré
paměti i mně také za osmnádcte let — s takovými přímienkami i pod ten plat, jakož
týž list to vše plněje v sobě zavierá, prodavši [sic] dobrovolně — slovut. Matúšovi z Ko-
zarovic i jeho dédicóm a budücím za jistů summu peněz mně již úplně a docela za-
placenů. — Pečeti kromě Kateřiny z Sanova uroz. panoší Bořity z Třebelic a na
Solci, Vácslava Zlatského ze Zviekovce a Vácslava Kopanského z Vranieho. — Léta
ot naroz. syna b. 1488, ten pondélí po sv. Prokopu.
147.
Kl. Kladrubský. — B. m. 1488, 11. července. — Č. 155.
Já Humprecht z Rab&tajna, jistec a prodavaé vécí dolepsanych, vyznávám oc,
— £e dobrovolně prodal sem — dvuor svuoj poplužní, jenž slove náprava, ve vsi
Honozovicích s tvrzí; s dědinami oranými i neoranými i s tiem se vším, — což
k tomu dvoru a nápravě spravedlivě příslušie, jakožto krčma a podsedek v též vsi
ležície, tak jakož sem sám držal, — a to opatrnému muži Ondřejovi, Leksovu synu,
měštěnínu v Střiebře, a poctivé paní Lidmile, manželce jeho, dčdicóm a budúcím jejich,
i tomu každému, ktož by ten list dále měl s jich — dobrü a svobodnü vuoli, [za jistü
summu peněz] mně úplně a docela od nich zaplacených, — i to všecko právo a spravedl-
nost svû, kterúž sem na to mél od Jana Honozovského, pfedka mého, s dobrü vuolí.
Ale Ze ta dobrá vuole, kterüZ jsem od Honozovského již psaného měl na list stary,
kterýž jest byl na tu nápravu à na dvuor od opata Wernhéře času toho i od kon-
