Z leta 1484. 497
132.
Kl. sv. Anny v Starém Městě Pražském. — B. m. 1484, 5. července. — Č. 140.
My Margreta z Tupadl převoryše, Dorota z Budějovic zakřištánka, Hedvika
z Holomúce, Margreta ze Chba a Elška z Plzně i konvent vešken kláštera sv. Anny
jinak sv. Vavřince v Starém Městě Pražském — vyznäväme oc. že duom náš a klá-
štera našeho již psaného tudiež v Starém Městě Pražském proti dveřóm téhož klá-
štera našeho na poledne ležící ode všech obtiežení, úplatkuov, břemen a pořaduov
městských z staradávna svobodný, kterýžto někdy byl jest urozené panie Perchty,
vdovy po panu Hynáčkovi dobré paměti z Hůúsky, již pustý a téměř jako nanajvýšé
zkažený a zapuštěný, k jehožto opravení my v těchto měrách duokladuov, tak jakžby
slušalo, nikoli mieti nemohúc, však vždy, což na nás jest, o to mysléc i k tomu rády
sé vedlé možnosti našie nynějšíe přičiniti chtiec, aby týž duom viece se již nebořil
a dokonce nezahynul, ale aby radějie k užitku kláštera našeho v budůúcích aspoň
časiech mohl přiveden býti: — prodaly jsme jej — opatr. Silvestrovi sukna kraječi,
měštěnínu nadepsaného Starého Města Pražského, a panie Martě, manželce jeho, i dě-
dicóm jich, kteříž by po nich zuostali, za jistú summu peněz nám již v celosti za-
placenú penčzi hotovými: kteréhožto domu jim jsme již postúpili — až do svrchu-
psaného Silvestra a panie Marty, manželky jeho, i dědicóv jich a po nich zuo-
stalých životuov a smrti a nic dále. — A my hned po jich smrti máme a moci
budem sami naší mocí, žádného k tomu práva ani úřaduov nepotfebujío, v tyZ duom
zase jakžto v náš vlastní uvázati se, žádnými náklady neb škodami ani kterými úplatky
nejsúce nikomuž povinny ani zavázány. — Pečeti kromě výše řečené převorky a kon-
ventu uroz. pánuov, pana Pavla z Jentšteina a z Skal, pana Mikuláše odtudž z Jent-
šteina a z Skal, uroz. panoší Jiříka Fricka z Harasova a Jindřicha Horyny z Hombic.
— Léta ot naroz. syna b. 1484, ten pondělí po sv.: Prokopu.
133.
Kl. sv. Anny v Starém Městě Pražském, — B. m. 1484, 25. července. — Č. 141.
Já Matěj ot vola, měštěnín Starého Města Pražského, vyznávám oc, — Że
— toto mé poslednie poručenstvie a konečný úmysl vuole mé o témž o všem statku
mém — řiedím a zpósobuji obyčejem takovýmto. Najprvé a přede všemi věcmi usta-
novil jsem a zpósobil s plným a dobrovolným povolením panie Doroty, manželky mé
milé, slovutné lidi Jaroše ot Múřenínuov a Tomáše kramáře z domu Oremusova, mě-
šťany nadepsaného Starého Města Pražského, přátely mé zvláštnie, i tohoto kšaftu
mého mocí ustanovuji a zpósobuji pravé a mocné poručníky domu mého u vola výš
dotčeného, v němž bydlím, na Ovocném trhu mezi domy Zigmunda Malešicského a Ja-
kuba krajčicho řečeného Švagr ležícieho; o kterémžto domu vuole má jest i tak roz-
