Zápisy z r. 1487. 447
482.
Mezi panem z Plavna a Hrzkem, poručníkem sirotkův Zvěstových. 1487, 9. února.
V té při a ruoznici, kteráž jest vznikla mezi panem z Plavna a na miestě
jeho Janem Ratiborskym, kterýž maje list mocný, s jedné. Jakož týž Jan mluvil jest
od pána svého a nařiekaje, že jest manstvie promlčené, a vinie z toho Hrzka, po-
ručníka sirotkuov Zvěstových. A týž Hrzek vymlúval se, že by nebyl ani dcskami
ani kšaftem jich poručníkem, než toliko že jest ho týž Zvěst ústně prosil, a že by
mu se nezdálo, by měl co sirotkuom prosuzovati. JMt vyslyšev žalobu i odpor, takto
ráčil rozkázati: Poněvadž týž Zvěst jest jemu poručil ústně, a k tomu jest jich strajc
vlastní, JMt rozkazuje, aby v pátek o Svátosti najprv příští stál, zjednaje sobě, což
k tomu potřebie, a JMKská dává jemu k tomu moc, a panu z Plavna aby odpoviedal.
A jakož pan Šumburk připoviedá se a chtě mieti právo k témuž manství: i bude-li
se jemu při témž času kterú stranu zdáti z čeho viniti, ta se jemu cesta nezavierá.
Feria VI. die s. Appolonie ut supra.
R. IL a. list E. 12. a.
483.
Mezi Fridrichem z Šumburka a many Trutnovskými. 1487, 9. února.
[О Trutnovské manstvie.] V té při, kteráž jest mezi panem Fridrichem
z Šumburka s jedné, a many Trutnovskymi s strany druhé. JKMt takto jest ráčil
rozkázati a rozkazuje: Poněvadž pan Sumburk Trutnov v svjch zápisiech má a to
od krále JMti miesto drží, aby se on k manóm toho kraje tak slušně zachoval, jakož
jst se předci jeho, kteříž jsú to miesto drželi; k manuom těm zachovávali. A oni
také aby jej v takové poctivosti a poslušenství zachovávali a měli, jakož na toho
příslušie, kterýž tiem úřadem miesto královské drží; a v jiných ve všech věcech
s obú stranú aby se zachovávali podle práva a výsad od předkuov krále JMti i také
od JMti na to vydaných. A což se dotýče soudu osazenie v tom kraji, to aby také
zachováno bylo podle starodávních zvyklostí a práv, aby soud ten na časy obyčejné
osazován byl, a pan Šumburk jako ten, kterýž miesto královské drží, aby na soudě
seděl a jiného nic, což k tomu soudu nepříslušie, předse na ten čas nebral. A což
se zapisovánie statkuov těch manuov dotýče, to aby také takto zachováno bylo: což
by kto komu chtěl zapsati a vzdáti, aby to před třmi many, ktefi v laviciech sedd,
to oznámil, a ta pamět aby v registry byla poznamenána. A potom aby se to před
hajtmanem a před many, když v soudu sedú, tvrdilo a konalo pod pečetí hajtmana
a manuov, jakoż jest to i prve bývalo, a tepruv to, coZ se tu zjedná, aby moc mělo.
Také jestliže by pan Šumburk nebo jeho budúcí, kteříž by na jeho miestě byli,
chtěli kterého z manuoy viniti, coZ by se těch manství dotýkalo, ješto by k tomu
soudu příslušelo, najprve aby toho tu hleděl na tom soudě. Než rozsudek slyše,
