Zápisy z r. 1486. 431
lidé, kteří se na ty dluhy táhnú, postaveni byli na středopostie v Litoměřicích před
konšely, a tu jeden každý aby byl tázán podle práva dostatečně, a takového seznánie
aby Litoměřičští dali vyznánie pod svú pečetí. A bude-li pan Jindřich seznánie těch
lidí vzdy chtieti odpierati, tehda aby stál druhý pátek po Velicenoci před králem
JMtí, a Mikuláš také s tiem vyznáním Litoměřických. Actum feria V. ante Fabiani,
presentibus Puotha de Ryzmberg, Johannes de Sselnberk etc, Paulo de Gensstein,
Alberto Ogierz et Wenceslao Wlezkone, anno etc. LXXXVT'.
R. IL a. list E. 1. a.
451.
Mezi Alšem ze Sanova a Petrem Vrchlabskÿm. 1486, 20. ledna.
V té při a ruoznici, kteróż jest mezi Alšem z Sanova a v Hostinném s jedné,
a Petrem Vrchlabským s strany druhé. Jakož týž Aleš pravil tak, že by v Langnově
k jeho rychtě svobodné příleželo jemu svrchnie panstvie na jeho i na téhož Petra
Vrchlabského lidech, a na to vokázal list krále Václava, kterýžto list nic viece jemu
nesvědčí, než na osmnácte lánuov a na rychtu svobodnû a vrchnie právo na týchž
lidech na osmnácti lániech tu v Langnově; a podle toho i desky jsû ohledány, kdež
mu pan Zajiec prodává, což tu měl, kromě toho což tu Vrchlabský má. A protož
JMt Alše při tom zuostavuje, že tu Aleš žádného práva svrchnieho na jeho lidech
nemá tu v Langnově, a má při svém starodávniem spravedlivém držení zachován
býti. Než což se lovóv dotýče, jakož jest Vrchlabský vyznánie listem páně Hanušovým
z Warnsdorfu i jiných dobrých lidí pod jich pečeťmi okázal, kdež jsü mnoho staro-
žitných lidí seznali to podle práva toho manského, že jest Vrchlabský toho od staro-
dávna v držení byl i předkové jeho: že jej také JMKská při tom zuostavuje. Než
zdá-li se témuž Alšovi k čemu které právo mieti, že mu se ta cesta nezavierá, aby
toho hleděl při tom právu, k kterémuž ta věc příleží. Actum feria VI. Fabiani mar-
tyris, annorum etc. LXXXVI', presentibus ut supra immediate.
R. IL a. list E. 1. b.
452.
Mezi podkomofim Samuelem z Hrádku a Ofkou, manželkou Vratislavovou. 1486, 16. února.
Jakož pan Samuel prosil krále JMti i pánuov, aby v tom opatřen byl, když
by děti Ofčiny k letóm přišly, aby on i jeho dědicové od nich upomínáni nebyli:
JMKská takto rozkazuje, aby týž Samuel učinil vedle nálezu a rozkázánie prvnieho
a jí Ofce toho postúpil ku požívání mocnému dielu jejieho i dětí jejich, a ty zápisy
na ta zbožie při sobě nechal až do leth přišlých týchž dětí, a když by k letóm
přišly, aby jí a jim to vydáno bylo. A týž Samuel aby to opatřil, jestliže by ho pán
Buoh neuchoval, aby oni věděli, kde své spravedlnosti najíti po jeho smrti. Actum
feria V. post Valenti[ni], anno etc. LXXXVI", presentibus Johanne Zagiecz etc. ut supra.
R. II. a. list D. 12. b. Srv. předcházející nález č. 449.