Zápisy z r. 1482. 409
że to ke škodě nenie spravedlnosti sirotčie a kniežetcí, poněvadž jest prve davši
preč, i vedla, že jest toho učiniti neměla; nebo obdarovánie královské takové jest
mocné jako dcky. Actum etc.
R. II. a. list 11. b.
406.
Mezi Janem Čéčem a Kateřinou z Dubé. [1482, 17. srpna. ]
V té při a ruoznici, kteráž jest vznikla mezi Janem Čiečem s jedné, a paní
Katheřinů z Dubé s strany druhé. Jakož jmenovaný Čieč vinil túůž Katheřinu, že by
ona některý statek držela, ješto on k tomu spravedlnost má, a jmenovaná Katheřina
tomu odpierala pravieci, že což drží, že také k tomu spravedlnost má, a toho se
táhnúc na dcky zemské. Tu král JMt slyše jich feti s obá stran i ráčil jest dcky
zemské slyšěti, jenž svědčie, že jmenované Katheřině tři sta zlatých věna na tom
statku zapsáno, a odtud že nemá stištěna býti do proměněnie stavu svého vdovského,
a z milosti polovice svrchkuov a nábytkuov, a sirotku, po kterémž Čieč spravedlnost
má, druhá na též tvrzi a dvě polovice; a poněvadž tak zapsáno dckami jest, že JMt
rozkazuje s raddü svü, aby se od panie Katheřiny Čiečovy o tu polovici, kterúž má,
svrchkuov a nábytkuov sirotku spravedlivé stalo a rozdiel, pokudž by dobrými lidmi
uznáno bylo, že jest tu po nebožtíku manželu jejiem zuostalo.
R. II. a. list C. 12. a.
407.
Mezi Jaroslavem a Zdeslavem bratřími ze Šternberka a Mikulášem Strakou. 1482, 12. prosince.
V té při a ruoznici, kteráž jest mezi panem Jaroslavem a panem Zdeslavem
bratřími z Šternberka s jedné, a Mikulášem Strakü z Linthachu z strany druhé.
Jakož Mikuláš Straka ukázal jest list celý a dokonalý s visutými pečetmi nebožce
páně Zdenkuov z Šternberka, i na ten list dobrúů vuoli od přietele svého Sigmunda
Folknaura, kterémuž jest ten list svědčil, a mezi jinými slovy v tomž listu takto
stojí: Jestliže by pán Buoh v té mieře pána nadepsaného smrti neuchoval, aby již
psaní listové syrchupsanému Sigmundovi neb jeho dědicóm byli zase v jich moc vrá-
ceni celí a neporušení. A z toho týž Straka je vinil, že mu takovÿch listuov vrétiti
nechtie. Proti tomu páni z Šternberka mluvili: že s Sigmundem Falknaurem, od kte-
réhož Straka ten list i dobrú vuoli má, smlúvu mají po smrti otce svého, že týž
Falknauer jim řekl i slíbil při též smlúvě s nimi, s pány z Šternberky, syny páně
Zdenkovými, zuostati jakož i [s] otcem jich, a na tu věc páni z Šternberka svědky vedli.
I poněvadž jest řád a právo, že proti listóm a pečetěm žádné ústnie svédomie ne-
stojí, král JMt i se pány raddú JMti váživše to pilně, i takto JMt vytieká: aby
pan Jaroslav a pan Zdeslav vedle zápisu otce svého tomu dosti učinili, a Strakovi ta-
Archiv Cesky VIII. 52
