Zápisy z r. 1482. 407
ráčiti [sic], aby se tomu jejiemu kšaftu dosti státi mohlo, takto o tom ráčil rozkázati
a vyřieká: Chce-li pan Švamberk s synem svým panem Henrychem na miestě panie
Markéty a k ruce její uvázati se v úřad Domažlický a v jeho užitky, aby jmeno-
vaným poručníkóm ujistil to listem, těm všem osobám podle jejieho odkázánie aby
dosti učinil a to všecko vyplnil, jakož jest jmenovaná paní Katheřina rozkázala.
A když to učiní, tehdá Ebrzwin aby úřadu Domažlického panu Švamberkovi postüpil
od toho času ve čtyřech nedělech. A což se dotýče dalšieho zřiezenie v témž kšaftu,
král JMt se pány při tom nechává, aby kšaft při poručníciech zuostal, a přišlo-li
by k éemu a jim se zdálo o6 mluviti, Ze se jim ta cesta nezavierá. Actum etc.
R. IL. a. list C. 10. b.
403.
Mezi Výškem z Blažtice a měšťany Plzeüskymi. [1482, 17. srpna.]
Jakož jest Výšek z Blažtice v soudu s měšťany Plzeňskými, což se některého
statku po Pabiánkové dotýče, ta věc jest jim obojím odložena do práv a soudu zem-
ského. A když soud zemský osazen bude, bude-li se zdáti Výškovi Plzeňské z čeho
viniti, že mu se ta cesta nezavierá. A v tom budůú-li se moci přátelsky smluviti, že
jim toho JMst přeje. Actum etc.
R. II. a. list C. 11. a.
404.
Mezi Půtou Švihovským z Risenberka, nejv. sudím království Českého, a Ofkou manželkou
Liptovou z Uloha. [1482, 17. srpna.]
V té pfi a ruoznici, kteróż jest vznikla mezi panem Puothü Svihovskím
z Ryzmberka, najvyšším sudí království Českého s jedné, a Ofřkú, manzelkü Lipol-
tovú z Úloha, a dětmi též Offky, a dětmi někdy Marthy, sestry též Offky, s strany
druhé, kteří jsú se s komorníkem uvázali podle práva v Lomec tvrz i v jiné vsi,
jakož dcky zemské to šíř ukazují, ale jmenované osoby v své řeči žalovaly jsú, že
by od jmenovaného pana Puothy služebníkuov moc se stala proti právu, že by tiem
póvodóm kázali doluov s tvrze. A týž Puotha odpieral jest takto: že se jest nic ne-
stalo proti právu, a že jsú komorníka se všemi nahoru pustili; aby se všecko do-
konalo podle práva, ale že Anna z Stráže, vdova po témž Lomeckém, zuostavila
věno své na tých[ž] dědinách, jakož to dckami jest okázáno, a věna přede všemi
právy táhnü. А ргобой táž Anna jsúci tu, zachována jest při svém věně, a proti ve-
dení komorníka a právu nic se jest nestalo žádnú mocí ani odbojem. Král JMt i se
pány JMti raddú ráčil jest to pilně vážiti: Poněvadž jsû oboji to dckami okâzali
a provedli práva svá, Puotha z Ryzmberka věnné právo, a jmenované Offka s dětmi
svými i také s dětmi Marthy sestry své dědičné právo podle uvázánie se v to s ko-
morníkem, i ráčil jest JMt i se pány takto rozkázati a rozkazuje: aby jmenovaný
