Zdpisy z r. 1482. 397
Dorothě Šumburkové, aby naň péči měla, a po těch všech odpovědech, že jest ji
tepruv jal. Král JMt i se pány raddü svü vyslySev ty v&ecky řeči, žaloby i odpory,
svédomie i pruovody jich s obû stranû a to pilné váživše, a najprve ráčil se JMt
i se pány raddú svú pamatovati, což se prvnieho rozsudku dotýče mezi panem Heraltem
a té chvíle pannů Dorothú Milotickü o ta hanénie, kteráž jsú mezi nimi byla, že
konečný rozsudek stal se jest, a poněvadž tu konec se jest stal, měl jest pan Heralt
na tom přestati; ale že pan Heralt provedl jest to znamenitě pány, jakož svrchu
dotčeno jest, že jest jí paní Šumburkové odpověděv, tepruv jí potom jal, i JMKská
takto vypoviedá: Ze v tom ve všem vinění JMKská i se pány raddá svü nalézá, Ze
nevidí ini shledal jest, aby pan Heralt co bezectně a zrádně učinil aneb v které ne-
pravosti shledán byl, ješto by to jeho cti ke škodě bylo, ale že z toho ze všeho
slušně vyvedl se jest jako dobrý, ctný a v své cti zachovalý pán. A pan Jan Šumburg,
což jest o jmenovaném panu Heraltovi mluvil a rozpisoval, že jest toho neměl uči-
116, а па tom na všem panu Heraltovi týž pan Šumburk krátko a křivdu jest učinil.
Actum feria II. translacionis sancti Wenceslai martyris, annorum domini etc. LXXXIT',
Presentibus istis: (nedopsáno).
Registra II. a. list C. 1. b.
385.
Mezi Mikuláši Trčky starším i mladším a Mikulášem Tulešickým. 1482, 4. března.
Odpor pánuov Trékuov na první pfi proti Tulešickému. Tu
v sobotu před nedělí v puostě řečenů Oculi stáli sú pan Mikuláš Trčka starší i také
mlazší k svému odporu před králem JMtí a pány, okazujíc některé listy, kteréž jim
svědčie na některé vsi, jenž v [k]šaftu Oldřicha Močihuba také se vypisují. Proti
tomu jest Tulešický mluvil vždy ohražuje, že se drží nálezu krále JMti a panského,
a bez pohoršenie toho pravie tak, že pan Trčka starý byl jest poručník těch sirotkuov
a podle toho poručenstvie že jest v své moci všecko měl. A tito mladí páni Trčkové
také majíc to v své moci, co se jim zdá, to okazují, a což se jim zdá, toho nechají,
ale že on se vždy drží nálezu a přísudku krále JMti a pánuov; a na jiné že jest
komorníka nevedl po tom svém přísudku, než na ty vsi, kteréž v [k]šaftu Oldřicha
Motihuba vypisují se. Král JMti se pány pamatujíce dobře přísudek dřevnější i také
nynie nahledše v ten kšaft Oldřicha Močihuba, při kterémžto kšaftu jeho pečeť i jiných
dobrých lidí, a Ze sé ty vsi zejména [j]menují, à pokládá je za své, i poněvadž pan
Mikuláš starý Trčka to poručenstvie k sobě přijal, ty sirotky zpravoval a potom je
i synóm svým porúčel kšaftem svým, kteréhožto kšaftu piépis okazovén jest, a oni
páni Trčkové jemu neodepřeli; i poněvadž jsú páni Trčkové podle odporu svého
proti tomu kšaftu Oldřicha Močihuba dostatečně nic neokázali, a ta dobrá vuole,
kteráž jest od Oldřicha Močihuba, toliko ukazuje k svěření: král JMt i se pány Mi-
