Zápisy z r. 1475. 375
vali, jakoż pak slavné paměti král Jiří, král Český etc., pán a otec náš milý, jim
jeho potvrditi różil. My znamenavse prosby jich jakožto spravedlivé, s dobrým roz-
myslem a radú věrných našich milých zeman hrabstvie našeho Kladského, jakožto
pravý dědic a pán toho hrabstvie jim jsmy jeho potvrdili a tiemto naším listem po-
tvrzujem ve všech jeho článciech, punktiech a artikulech. Tomu zvláštně chceme
a prikazujem, aby súkeníci jmenovaní, nynější i budúcí, sukna kraječóm suken jich,
kteráZ by krájeli, hostinská neb domácie, nehanéli ani lehčili, a též sukna kraječi
súkeníkóm. Pakli by kto v tom shledán byl, aby tresktán byl od nás a od üfedníkóv
našich. Přikazujíce hajímanu našemu i jiným úředníkóm našim, nynějším i budúcím,
aby nadepsané súkeníky při takovémto obdarování a našem potvrzení i ustanovení
zachovali, jich obhajujíce. A jestliže by kto proti tomu směl učiniti, ten věz se v po-
kutu našeho těžkého hněvu upadnůti. Na potvrzenie a ku paměti věčné pečeť naši
větší k tomuto listu pfivésiti sme kázali, jenž jest dán léta etc. LXXV, ve čtvrtek
před buožím křtěním.
L. list 6. a II. list 8.
7.
Týž se svolením choti své Voršily činí směnu s Kryštofem Češvicem z Borové, odpouštěje mu
plat roční na rychtě v Borové za to, že mu rychtu v Radku postoupil.
Na Kladště 1475, 12. května.
My Jindřich etc. vyznávámy etc., že jsmy učinili směnu s slovútným Kry-
štofem Češvicem z Borové o tři kopy a XII gr. platu ročnieho, řečeného hofezyns,
kterýž mámy a měli jsmy na rychtě jeho tudiež v Borové, a o rychtu naši v Radku,
kterúž jsmy jemu byli dali a listem naším dědicsky zapsali, kterážto rychta byla na nás
přišla odběžením neposlušných rychtáři a synóv jeho tudiež v Radku, za jeho službu
a za škody, kteréž jest vzal v službě naší od nepřátel našich, tak totiž, že nade-
psaný Kryštof a dědicové jeho má a mají toho platu tři kopy a XII gr. byti prázden
a svoboden po vie časy věčně od nás i od našich dědicóv a budúcích hrabi Kladskych,
kterýžto Kryštof má nám nadepsané rychty v Radku zase sstúpiti a list náš, kterýž
jsme jemu na to vydali, v nasi moc zase vrátiti beze všie odpornosti. A my Uršila z též
milosti markrabina Brandemburská, kněžna Minsterberská, Kozelská, hrabina Kladská
etc., k nadepsané směně daly jsmy naše dobrovolné povolenie, znajíce, že nadepsaná
směna jest věna našeho bez umenšenie, ale k většiemu rozmnožení a rozšíření. Toho
na svědomie my Jindřich a kněžna Uršula etc. pečeti naše dali jsmy dobrovolně k tomuto
listu přivěsiti. Datum Glacz feria VI. ante Pentecosten oc. LXXV”.
I. list 7. č. 8. a II. list 9 s poznámkou: „Ist dem achten briefe in dem beschlagnen buch gleich.“
