Zápisy z let 1473 — 1475. 373
IL. list 5. s poznámkou pozdější rukou učiněnou: „Ist dem 5. brief im beschlagnen buch gleich.*
V L na listu 4. jest ale jenom čásť zachována, za kterou následuje list Karla IV. d. v Praze 14. února 1352
soukenfkim Kladskym, jejż uvefejnili Volkmar a Hohaus v Geschichtsquellen der Grafschaft Glatz I. na str. 133.
5.
Týž činí narovnání mezi rychtáři a šoltysy hrabství Kladského a měšťany měst a městeček
téhož hrabství o dělání sladův, vaření piv a provozování řemesel v rychtách.
Na Kladště 1475, 4. ledna.
Jindřich starší buoží milostí svaté řieše knieže etc. oznamujem tiemto listem
etc., jakož jest byla ruoznice mezi rychtáři a šoltysy hrabstvie našeho Kladského
s jedné, a měšťany měst a městeček našich téhož hrabstvie, totiž Kladského, Bystři-
ckého, Radku a Landeku s strany druhé o sladuov dělánie a piv vařenie, i jiných
řemesl dělánie v rychtách svrchu dotčených takováto: že rychtáři a Soltysové pravili
sú, že mají právo a spravedlnost podle svobodných svých rychet a krčem slady dě-
lati a pivo vafiti na prodaj i k šenku jiným i domácím krčmářóm, a řemeslníci
v týchž rychtách žeby také mohli užívati svých řemesl doma i jinam odbyvati.
A na to sú ukázali práva svá, kterážto okazují, že mají mieti krčmy svobodné a ře-
mesla také, totiž pekaře, ševce a kováře; ale o sladóv dělánie a piva vařenie na
prodaj a na vydánie, o tom zmienky nenie. Ale měšťané naši nadepsaní ti jsú toho
odpierali, praviece, že práva nemají rychtáři a šoltysové ani žádní jiní, aby měli
aneb mohli slady dělati a piva vařiti na odbývánie a na vydánie, ani řemeslníci jich
řemesl dělati že nemají, než toliko v té rychtě, kteráž by byla z starodávna vysa-
zena, a to toliko v míli od měst a dále než v míli, ale blíž míle že žádný jiný ke
škodě a záhubě nemá ani muož nadepsaných obchodóv vésti a činiti, ale že mají
v městech takové věci kupovati. Také jsú tiž měšťanové pravili, že žádní trhové ne-
měli by dieti se po vsech kromě měst, a že to podle práv jich z starodávna za právo
a za obyčej mají a že toho hájiti a brániti mohú podle jich vysazenie. A také sú
nám práva svá okázali, kteráž jsme pilně opatřili i jim jich k žádostem jich a prosbám
milostivě potvrdili. Nechtiece, jakož slušné jest, aby mezi našimi dědičnými podda-
nými takové ruoznice a rozdělenie byly, ty všecky kusy mezi nimi s radú našich
věrných milých zeman téhož hrabstvie Kladského podle jich práv a podle vyptánie
z starodávnieho obyčeje netoliko toho hrabstvie a té země Kladské, ale podle řádu
a obyčeje i slavného královstvie Českého práv i jiných zemí okolo příležejících, s jich
obojích na nás přestánie[m] a vuolí, takto sme mezi nimi vypověděli a mocí tohoto listu
vypoviedámy: aby blíž míle měřené od měst a městeček nadepsaného hrabstvie žádný
nevafil piv na šenk ani sladuov dělal, než což v míli měřené a dále míle, tu každý
rychtář a šoltys svobodný muož a moci bude sobě slady dělati i piva vafiti k své
potřebě a do své krčmy toliko k šenku, ale do jiný krčmy a vsi v sudech ani
