370 C. XVI. Registra Kladskd 1472—1505.
vzhlédnüti na mnohé a ustavičné služby slovútného Jifíka Stylfryda z Raténic,
JKMti i našeho věrného milého, kteréžto od dávních časuov JKMti, tudiež i nám,
činil jest, činí a tiem lépe v budûcich časech aby činiti mohl, ráčil jest jemu dáti
nápad svrchní a dědičný JKMti i náš a léna puojtiti, kteréž JKMti i nám také na
zbožích po nich zuostalých spravedlivě příslušelo a příslušie podle starodávních výsad
a práv, a jednoho z sirotkóv nadepsaných, pannu Annu k manželství svatému s jejím
dielem v Nayrodu a v Stínavě, s těmi se všemi právy, jakož z starodávna ta zboží
[k] manstvie vysazena sú, přidav JKMt jemu Štylfrydovi všecko právo k sutí jiných
sirotkóv mladšiech, kdyžby která k letóm spravedlivým přišla a s jeho radú za muž
dána byla, aby podle slušnosti a možnosti statku toho, kterýž, když jest se veň
uvázal a v ty chvíle byl, tudiež i máteř jich, když by se jemu zdálo, mohl odbýti
a splatiti. Kteréžto dánie a puojčenie nadepsaný Stylfryd od JKMti slavné paměti
jakožto od pána svého s děkováním přijal jest, a my podle duostojenstvie našeho
otcovských šlépějí chtiece následovati, jakož slušné jest, a což JKMt zřiedil a spra-
vedlivě spósobil o týchž sirotcech jakožto král, najvyšší poručník a obránce všech
sirých vdov a sirotkóv, mocí naší kniežetcí jakožto najvyšší pán a dědic léna svrchu-
psaného hrabstvie našeho Kladského, nadepsané dánie a zřézenie témuž Jiříkovi Štyl-
frydovi a dčdicóm jeho listem tiemto tvrdime, pevnímy, znovu pójéujem a dávámy
a z milosti naść zylaśtnie puojéujice jemu a dédicôm jeho dopûätiemy, aby mohl na-
depsané zboZie manské v Nayrodu a v Stínavé dotéené se všemi jich příslušnostmi
a s starodávními vysadami prodati, zastaviti, zapsati a jich užívati a učiniti s nimi
jako [se] svým vlastním manstvím, právo starodávného vysazenie vSak zachovaje. Chtiece
tomu, aby to napřed poloZené JKMti dánie a zfézenie, tudiež i naše všecka, moc
mělo a obdrželo v každém kusu a článku podle našie potřebnosti. A protož žádný
člověk vysokého ani nízkého řádu hrabstvie našeho napřed dotčeného aby se proti
tomu pozdvihniiti nesmél ani chtieti ruSiti pokusiti se směl pod najvyšší a najvětší
pokutú duostojenstvie našeho, práva a nápadu všeho zbavenie k osobě naší. Jenż
jest dán na Kladště pod pečetí duostojenstvie našeho léta pâné M°CCCC°LXXII,
v neděli den nalezenie kříže.
Registra č. II. list 1. b. s přípisem pozdější rukou: „Dieser brief ist dem ersten brief in dem
beschlagnen buch vnd registratt gleich.“ V registru č. I., jak řečeno, schází začátečné listy, na nichž list tento
byl zapsán. Srv. též Grůnhagen a Markgraf Lehnsurkunden II. str. 184.
2.
Jindřich starší kníže Minsterberský dává Hanušovi z Češvic svolení, aby ve vsi Světště vysa-
diti mohl svobodnou krčmu.
Na Kladstè 1472, 11. prosince.
My Jindřich starší buoží milostí knieže Minsterberské, Kozelské hrabie etc.,
známo činíme etc., že jsúce nachýleni k ustavičným prosbám slovútného Hanuše
