324 D. XIV. Poselství krále Jiřího do Říma k papeži r. 1462.
i v Senezi po svém poslu i po listu, těch neplní aniž drží; neb ještě rozdélenie
a bludové') vždycky stojie a trvají v jeho království, a těch nedbá zkaziti, netoliko
v lidu, ale ani na svém“) dvoře, poněvadž chová a trpí u svého dvora [80] ty, ježto
tak prijímají“) pod dvojf zpôsobü, a to jest blud.*) Chová také kaplany toho šíbalstva
a bludu; králová jeho zjevně přijímá, a sám král, kterak přijímá,“) v tom se tají,“)
toho nevieme. Item řekl jest král váš, že ne mečem, ale múdrostí to královstvie
chce vyvésti z bludóv 4 chce je privésti ku poslušenství: my ješté žádné múdrosti
jeho nevidíme. Kterakž tehdy od něho móž přijato býti poslušenstvie, aneb kterak
jeho slibóm móž věřeno býti? Protož vy, máte-li moc a rozkázánie, abyšte to k konci
pfivedli,') položte v ruce nýsvětějšího našeho i v naše ruce“) s strany krále i krá-
lovstvie všecko to, což jest pfi tom rozdélení, bludech?) i odpornostech. A potom
bude-li čeho otec svatý Zádati na vás,'^) jest milostivy, jest otec, neosly&ít'') Zádostí
a proseb synóv svých.
Odpověd Rabštýnova:'“) Nejsme s jinym'®) posláni, jediné učiniti po-
slušenstvie a poctivosť, a také některé prosby vznésti, o nich'“) pan Zdeněk Kostka
s mistry sú svědomějšíe nežli já; toť'*) oni, když tomu čas bude položen, vypravie:
ale což se do[81“]týče poselstvie,'“) to mně napřed kázáno učiniti. — Potom vyšli sú,
a po malé chvilce sám pan Rabštýn vstúpil jest před kardinály, a vyšed od nich,
vece ku panu Kostkovi'"): Kardinálové pravie, Ze Zádnym béhem posluéenstvie ne-
bude přijato, leč prve budü slySeti'^) prosby.
V úterý sami páni pfijedée'?) k kardinálovi Nicenovi, dali sú mu list od króle;
on poděkoval jest, že král má jeho v své paměti. V tom pan kancléř““) mezi jinû
řečí mluvil jest takto: Poctivý otče, jakož otec nýsvětější a kardinálové dotýkali,“")
že pán náš král opovrhá procesí kostela Pražského i chodi za Rokycani: nechtějte
sobě toho tak bráti,") byt on to Cinil‘°) z potupy, ale někdy bývá tuto a někdy
ondeno; anbrž““) pri včtčích svátciech““) viece bývá nahoře. A jakož viete, Ze dvój
jest lid: v Čechách, a král náš jest pán obého lida, musí oboje snášeti; nebo při-
držel-li by se jedné strany a jé nakládal, strach jest, by mu se druhá nezprotivila.
K tomu kardinál vece: Poněvadž sta zmienku udélala,'^) musímt (81"] pové-
děti, hle, co se je dnes stalo. Od mnoho let Francúzové neměli sú útočiště k stolici
apoštolské, a již král jich ve všem poddal se, slíbiv všecky ty, ktož by to chtěli
zru&iti^") aneb proti tomu mluviti, že chce takové tresktati. A máte věděti, že v zemi
1) bludové a odpornosti ještě 7. X; oddělenie a bludové B. — ?) v vlastniem 7, K a B. — *) příjí-
majice 7, Ка В. — *) ježto to blud jest T, K a B. — 5) jest T. — ©) to tajno 7; to jest tajno K a B. —
7) vedli 7, K a B. — *) vašeho otce B. — 9) a bludech К. — 1) A potom budete-li čeho žádati, otec svatý 7,
K a B. — ') neopustit T, K à B. — '!) pánóv T, K a B. — 1) s jinými 7. — !*) nichZto T. K; o nichž B.
— W) tyť T, K a В. — "°) za poslušenstvie, jak jest v T, K a B. — ') Zdeňkovi 7; K à B. — "°) slysäny
T K. a B — W) opět přijevše T. opět К. — 2°) Rabitjn 7. K. — *") dotÿkaji T. — ??) pfed se bräti 7, К
a B. — %) učinil 7, K a B. — ?*) ano T7, К а В. — *%) hodech Z. K. — 2¢) učinili 7; K a B. — rušiti 7, Ka B.
