Dopisy z roku 1526. 305.
pánu našem, když se to JMti oznámí, jakož brzo bude toho potřebí. A v takovém
jeho páně Jindřichovu předsevzetí zdá mi se za potřebné, abyšte i opatrně na cestě
do Prahy jeli. A pán Buoh všemohúcí rač dáti; muoj milý pane švagře, abychme se
spolu šťastně a ve zdraví shledali. Dán v Příbrami v středu před sv. Petra nastolo-
lovéniem léta эс XXVI°.
Panu švagru mému milému, panu Kryštoforovi z Švamberka a na Zvíkově oc.
A když jsem toto dal psáti, ještě holomek i s tím jedniem vaším puovodem
sem do Příbramě nepřišli; pak což se dotýče toho vašeho druhého, kterýž také s ho-
lomkem chodil: mně by se zdálo, muoj milý pane švagře, abyšte jeho také s sebû do
Prahy vzali, aby v8ickni tři to oznámili, kterak se jim vedlo při tom pořadu práva.*)
Cedule panu Kryštoforovi z Švamberka oc. Poněvadž zde v Příbrami není do-
statkuov v posliech, i tento posel ode mne, kterýž jde na Blatnú, rozkázal jsem jemu,
aby najprvé odsud na Zvíkov k vám šel.
406.
Václavu Trčkovi z Vitence v příčině pychu pana Jindřicha z Rožmberka a záležitosti Jana
Mičana.
V Příbrami 1526, 21. února. Opis souč. v arch. Treboń. £. 3889 nepag.
Zdeněk Lev z Rožmitála oc. Trčko milý! Který holomek byl poslán s listy
obranními od pana Kryštofora z Švamberka, švagra mého, ku panu Jindřichovi z Rožm-
berka oc, i kterak se tomu holomku zvedlo i puovodóm podle něho, za to mám,
že nyní není potřebí mně, ani panu Holickému, k němu ku pánu z Rožmberka o túž
věc posélati; jakož když holomek ten na hrad Pražský přijde, šíře tomu od něho
budeš moci porozumčti. Pak jest jakés přísloví, „ktož se nestydí, že mní, že hanby
nedochází“ : též pan Jindřich z Rožmberka, když se své cti odvážil, snad se naděje,
že jemu to tak projíti má, což před se béře; než buohdá v jinéf se jemu to obrátí
podle spravedlivého soudu bozieho i lidského, kteříž lépe na svú čest pomní nežli
on pan Jindřich. Měj posla na hotově jistého a čerstvého, kteréhož bych rád tuto
sobotu do Budína poslal. Datum ut supra.
Urozenému vladyce, panu Václavovi Trčkovi z Vitence, mému milému.
Přišel jest ke mně včera posel od pana Jana Mičana a od tebe s psaniem
na Blatni; i z té příčiny po tom poslu nic neodpisuj, poněvadž již na té cestě na
hrad Pražský jsem, než to muožeš panu Mičanovi pověděti, což jedné slušně mohu,
že pro něho rád učiniem. A měl jsem jeho v paměti a mám v přátelské, než ještě
sem tomu nesrozuměl, aby toho úřadu zemského sc mělo jaké změnění býti.
+) Viz Dějiny České V. 2. str. 499 oc.
