Domažlické, r. 1465. 241
nebo čtůc slyšeti budů, že s dobrým rozmyslem a s přátel swých zdrawů radu
prodal sem a stůpil sem, a mocí listu tohoto prodáwám a stupuji dworu swého
swobodného tu w Staněticích, na kterémžto sem sám dwoře seděl, kterýžto dwuor
leží wedle dworu Ježowa, s dědinami ornými a neornými, s lukami, s porostlinami,
tak jakž ta dědina w swych mezech a hranicech k tomu dworu swrchupsanému
piislużi, tak jakž sem sám koli drżel, i to swé práwo wšecko, kteréž sem we ckách
na již psaný dwuor jmel, nic tu sobé, ani swym dedicóm a budicim nepozuosta-
wuje, neż tak sem prodal, jakoż sem sam držal a otec muoj přede mnů, robot-
nému mui Pawlowi z Zahoian i jeho buduocim dédicóm a nàméstkóm, i tomu
každému, ktožby tento list měl s jich neb s jednoho z nich dobrú a swobodnú
wolf, za čtrnácte kop grošuow bez dwadceti grošuow dobrých stiiebrnych, a neb
za dobré penieze a groše, jakož té chwile w České zemi mezi lidmi puojdů; a ti
jistí swrchu psaní penězi jst mi úplně a docela zaplacení Pawlem saukupem mym
swrchu psaným, tak že Pawel swrchupsaný muož a má práwo i sprawedlnost Lo
dèdictwie již nahoře psané dáti, zastawi(ti), prodati, změniti , učiniti jakž se jemu
libiti bude, tak jakżto s swym wlastnim a dédiénym dédictwim, bez mé i mých dě-
dicuow buduociech wselikć prekażky. A jestli žeby kto z mych buduociech jemu
co chtěl na tom dédictwie prekázeti práwem mým, kteréž sem já měl we ckách
po otci swém Cerninowi, a naň sáhati, já Černín dědictwie swrchupsaného mocí
listu tohoto práwo swé i swých buduocích, kteréž mám we dskách zemských po
otci swém, umoiuji, aby to práwo mné we dsky wložené od dáwných let žádné
moci nemèlo, ini práwo sprawedlnosti proti tomuto listu. A jakož sem já sedě па
tom již psaném dwoře, byl sem se poručil wuoprawu na Rizmberk dobrowolné, a
za tu oprawu sem platil na Rizmberk caltu a dwé kur o wánocech, i též Pawel to
jest podstúpil, a tauž oprawú má slušeli wččnč a budúcné k hradu Rizmberku.
A dále Pawel, náměstek muoj swrchupsaný, má platiti a wydáwati desátek knězi
k faře Stančtické, též jakožto já, po wěčné časy z dědin a z dworu swrchupsaného
bez wšeliké odpory. A jestli żeby berně zemská byla prowolana, jakoż wedle
obyčeje země České, tauž berní má platiti wedle uloženie, wedle jiných swobodných
dédin. I protož já Sigmund dědic prodáwající trhu swrchu psaného, nemaje swé
wlastnie pečeti, prosil sem urozeného pána, pana Arnošta z Welhartic a na Her-
steinè, a wedle nèho müdrÿch a opatrnÿch purkmistra a konšeluow města Domažlic-
kého, a urozenych panosi Kumpánce z Widhostic, té chwile purkrabie na Rizm-
berce, a Wojislawa z Branisowa sedènim w Nahosiciech, że si k m6 prosbe a žá-
dosti tomuto wšemu, což swrchu psáno stojí, na jistotu a na zdrzenie a na wééné
pamatowánie peceti swé wlastnie swým jistým wědomím i s celým přiznáním dobro-
wolně, sobě bez škody, dali sú priwésiti. Jenz jest dán a psán léta od narozenie syna
božieho tisíc čtyři sta Sedesätého pâtého, ten pondeli pred swatym Hawlem.
