238 C. XI. Züpisy
wérü a pode cti. Paklibych toho neučinil, tehdy se napřed odsuzuji wiery a cti,
a potom dáwám jim tiemto listem plnú moc a plné práwo, mé i mé wsecky stawo-
wati, kdežkoli budů moci, a mně proti tomu ižádné práwo nejmá spomoci. A toho
na swëdomie piitiskl sem swů pečet napřed, a k mé prosbě urozený pán Hanuš
z Kolowrat wedle mé pečeti a pro lepšie swčdomie také přitiskl jest k tomuto
listu. Psán we Domažlicích, w středu před swatým Jakubem apoštolem, léta od
božieho narozenie tisíc čtyrstého a dwadcátého.
4.
Město Horšůw Týn wstupuje w příměři s městem Domažlickým, s paní Annau z Frim-
burka a s městy Klatowy a Sušicí.
Bez místa, 1431, 23 Apr. (Z orig.)
Já Zdeněk z Drštky, purkrabie na Týně Horšowském, Zdeněk z Drštky,
řečený Kolwin, a my purkmistr a konšelé i wšeckna obec města Týna Horšow-
ského wyznáwáme tiemto listem obecně wšem, ktož jej uzrie, nebo étüce uslysie,
ie sme wstüpili a mocí listu tohoto wstupujem w prawé a křesťanské příměřie
s urozeným panosi s Janem z Bezdèdic, hajtmanem na Domaëlicich, a s müdrÿmi
purkmistrem a konsely i wsi obcí téhož města Domazlicského i s jich se wsemi
panošemi, služebníky a poddanými i s těmi se wšemi panošemi, kteříž s nimi na
Domažlicích přebýwají, a s urozenů paní Annů z Frimburka seděním na Kasejowi-
cích, a s opatrnými a můdrými purkmistry a konšely měst Klatow a Sušice, i
s jich se wšemi služebníky a lidmi poddanými, kteréž oni, tocižto Jan z Bezdědic
a purkmistr a konšelé i wšeckna obec města Domažlicského k sobě sú přijeli w to
příměřie, od dánie tohoto listu až do swatého Hawla nynie najprwé příštieho, a
ten den celý až do západu slunce swým během přirozeným. Pakliby sě nám w tom
piimeii az do toho roku swatého Hawla státi nelíbilo , tehdy jmáme dwě neděli
napřed wěřícím našim do Domažlic listem swym, nebo po rytieřském panosi dati
wěděti, a tě dwě neděli, i ten den poslední tů dwú neděli až do západu sluneč-
ného jmá mezi námi to příměřie státi a trwati bez porušenie wšelikterakého. A
w to swrchupsané příměřie přijímáme k sobě ctihodnů kněží, kněze Racka opata
kláštera Teplského, a kněze Petra probošta kláštera Chotěšowského, s jich se wšemi
panošemi, služebníky a lidmi poddanými, a urozené panose Lwika z Jiwian pur-
krabí na Přímdě i s jeho bratřími, Zbyňka z Kocowa, Břeňka z Drštky, Bohuši
z Tasnowic i s jich se wšemi panošemi, služebníky a lidmi poddanými. Kteréžto
příměřie slibujeme sami za s& i za swé panoše, služebníky a poddané, i za ty za
wšeckny, kteréž sme w to příměřie k sobě přijali, wěrně, pode ctí a pod wert,
křesťansky bez přerušenie zdržeti a zachowati, a k tomu pod základem tisíce kop
grošów dobrých striebrnych rázu Pražského. Paklibychom co proti tomu přiměří,
