C. XI. Zdpisy Domažlické, r. 1413. 237
wěčnie potwrzenie té wšie wěci swrchupsané přiwěsili sme nase wlastnie pečeti
s naším wédomim i s nasi dobrů wuoli; a prosili sme také pana Dobrohosta
z Mélnic, sedénim we Lsténi, a Bohuse z Stédré, toho éasu purkrabie w Domazli-
cich, a také ctnych pàánuow konielów mésta Domailického, aby na swédectwie
swé pečeti k našim priwésili k tomuto listu, jim i městu i wšie obci bez škody.
Jenž jest dan od narozenie syna bozieho tisice a čtyry sta let léta étwrtého, ten
pátek po swatého Jana i swatého Pawla, jinak řečených swatého Buriana.
2.
Boreš z Oseka na Přímdě kwituje Domažlické ze 200 (f! gr., kteréz jemu król na
nich odkázal.
Bez místa, 1413, 26 Jan. (Z orig.)
My Boreš z Oseka, pán na Přimdě, wyznáwámy tiemto listem obecně wšem,
ktož jej uzřie anebo ótüce uslysie, Ze opatrni a müdii lidé richtár, purkmistr a
konšelé přísežní i wšecka obec města Domažlicského těch dwě stě kop grošuow,
jakož mi je Králowa Milost byl na nich odkázal, úplně a docela hotowými penězi
sů mi zaplatili; z kterýchžto dwú stů kop grošuow swrchu jmenowaných já Boreš
nadepsaný propúščiem, quittuji je nadepsané měščeníny a prázdny činím tiemto
listem, a slibuji swů dobrů wěrů křesťansků beze wšie zlé lsti, že oni swrchu-
psaní richtář, purkmistr i konšelé přísežní a wšecka obec města dřiewe jmenowa-
ného z těch dwú stů kop grošuow od nás a od mého strýce, sirotków i od na-
šich budúcich nebudú wččnč napomínání. A toho wšeho na potwrzenie pečet sem
swú wlastní k tomuto listu přiwěsil, a pro lepsie swèdomie prosil sem urozených
panoši, totižto Bohusi z Sčedré, toho času purkrabi na Přímdě, a Jindřicha z Sedlce,
a Jaroše z Blahotic, tej pře mezi nimi smluwci i ubrmanéw s obů stranů, že sú
swé pečeti wedle mne také přiwěsili k tomuto listu. .Jenž jest dán léta po buoziem
narozeni tisicieho étyristého trinadcetého, w ten prwni ótwrtek pred hromnicemi.
3.
List dlužní Janka z Bezdědic na Lešanech, měšťanům Domažlickým na 34 ff gr. swédéici.
W Domažlicích, 1420, 24 Jul. (Z orig.)
Já Janek z Bezdězic, seděním na Lešanech, wyznáwám tiemto listem zewné
piede wsemi, ze jsem dluzen prawého a sprawedliwého dluhu étyri a tridceti kop
grošów dobrých stiiebrnych razu a poétu Pražského, múdrým mužóm purkmistru a
konselóm i wsi obci mësta Domaëlického, kteréäto penieze já jim dáti a zaplatiti
slibuji dobrú wčrú beze lsti od dnesnieho dne we ëtyrech nedèléch, anebo w té
chwili se jim postawiti, a se s nimi wedle jich wuole umluwiti; a to slibuji pod
