226 C. X. Zápisy
51.
Smlauwa mezi panem Janem z Pernšteina a měšťany Hradeckými o platy a desátky
i jiné powinnosti „ kterých se lidé Hradeckých z Wysoké a z Raudničky k zädusi Opatow-
skému zbraňowali platiti a dostáwati.
Bez mista, 1535, 22 Aug. (Týž rkp. str. 188 sg)
Léta tisícího pětistého třicátého pátého, w neděli před swatým Bartolomějem,
stala jest se smlauwa celá a dokonalá mezi urozeným pánem, panem Janem z Pern-
šteina a na Helfenšteině sc. s jedné, a maudrými a opatrnými purkmistrem a rad-
dau i wší obcí města Hradce nad Labem, s strany druhé, o platy a desátky i jiné
powinnosti, kterýchž lidé poddaní pánůw Hradeckých z Wysoké a z Raudničky
k záduší Opatowskému zbraňowali se platiti a dostáwati, proto že sau tu přes Labe
wolného příchodu ani příjezdu o potřeby swé k témuž zádusi Opatowskému jmiti
nemohli; a to takowá smlauwa: že JM' nadepsaný pán z Pernšteina, jakožto pán
podací toho záduší Opatowského, ty wšecky poplatky, desátky a jiné powinnosti
na těch lidech, což jest jich tu koli w Wysoké a w Raudničce, poddaných pánůw
Hradeckÿch, pustiti a dáti jest ráčil na snaznau žádost opatrného Lukáše Formana,
jich Hradeckych spolumésténina, k tomu kosteliku, kterjz wystawél tyż Lukáš
s woli a pomocí pánůw Hradeckých i jiných dobrých lidí ku památce mistra Jana
Husi na gruntech jich obecních, a to prawým trhem a kupem, jmenowitě za půl
druhého sta kop misenskÿch, kterauzto sumu peněz hotowÿch JM‘ pän zauplna jest
přijíti ráčil; a protož JM" ty lidi z Wysoke a z Raudničky těch wšech poplatküw,
desátküw i jinych powinnosti, od starodáwna k zádusi Opatowskému přináležejících,
před týmž záduším Opatowskym, pred dédici swými, i přede wšemi téhoz záduii
držiteli , nynějšími i budaucimi, prázdné a wolné činiti ráčí, tak aby tíž lidé nade-
psaní z Wysoké a z Raudničky, nyní i na časy budaucí, těch poplatkůw a desát-
küw a jiných powinnosti k tomu Opatowskému zádusi nebyli powinni platiti ani
dostáwati, nežli k tomu kostelíku již psanému mistra Jana Husi; kdež pak hned
přitom týž JM* pán z Pernšteina za těch půl desátého sta kop misenskÿch zauplna
přijatých ráčil jest zase ukázati a dáti k budaucimu uziwáni tomu zádusi Opatow-
skému, s wüli lidi swych i pànüw Hradeckych k témuz zádusi prislusejicich , tii -
pruty luk w swych gruntich po Labi nad Opatowicemi wymérené, tak aby üzitek
z těch tří prutů lauk nyní i na budaucí časy obracowán byl k tomu zádusi Opa-
towskému místo těch wýš jmenowanych platüw, desätküw a jinych powinnosti, a
oni osadní toho záduší to sobě opatrowati maji. A poněwadž podlé obsažení smlauwy,
této faře a neboli faráři Opatowskému, nynějšímu i budaucímu, se tu nic neujimä,
než s nimi se zadosti nahrażuje, tehdy se i to také w této smlauwé wyslowuje:
ač přišlaliby kdy toliko z bezelstnosti potřeba na lidi z Wysoké anebo z Raudničky
lidí pánůw Hradeckých, a oni faráře pro bezelstnost jmíti nemohli, tehdá jim faráři
