206 C. X. Zdpisy
od drżiteliw nynějších aneb budaucích wyplatili a wyplatiti mohli a moc meli
kdyzby se jim koliwék zdalo a libilo, polożice jim za wyplatu téz twrze a městečka
s jich prislusenstwim sumu zápisni, kterůžby na tom zapsanů měli w cele a úplně
podlé znění zápisůw jejich , kterůž od nich prijmüc, mají jim toho a powinni bu-
dau w moc jejich hned postaupiti; kteraużto twrz a městečko když swrchu psany
Wilém aneb synowé jeho wyplatie, drżeti jich a je pożiwati maji a moci budau,
nejsauc odtud bez swé wüle od žádného splacowáni, leč od nás aneb budaucích
naších králůw Českých, aneb od téch osob, jimzby ta wyplata sprawedliwe pri-
slušela, wšak tak: kdyžbychme to sami k swému wlastnimu jmění, držení a pożi-
wäni wyplatiti chtěli, to učiniti můžem a moci budeme, kdyžby nám se koliwěk
zdálo a líbilo, dadauce jim podlé znění zápisůw jejich napřed wěděti, a po wyjiti
času wypowědělého položíc jim sumu jejich zápisnů, kterů sú za wyplatu týchž
twrze a městečka dali, w cele a úplně; kterůž přijmůce od nás, mají nám hned
a powinni budau twrze a městečka swrchu psaných se wším jejich piislużenstwim,
s kterým sau to sami drželi, postaupiti, a list tento i s jinými, kteréž by na to
jměli, nawrátiti bez zmatku a wšelijaké odpornosti. A kdožby list tento měl s swrchu
psaného Wiléma a jeho synüw dobrü a swobodnü wüli, chcme, aby tomu prisluselo
plné práwo wšech wěcí nahoře i dole psaných. Tomu na swédomi peéet naii
králowskú k listu tomuto přiwěsiti sme kázali. Dán na hradě Pražském , w neděli
postni, kteráz slowe Oculi, léta buoziho MDII*, a králowstwi nasich Uherského XII*
a Českého XXXI? Ad relacionem magnifici dni Johannis de
Selnberg, supremi cancellarii regni Bohemiae.
35.
Smlauwa mezi urozenými pány, panem Wilímem z Pernšteina a panem Jindřichem
z Waldšteina o zatopení rolí měšťanům Pardubským wodau z rybníka Jesenčanského.
Bez místa, 1503, 22 Mai. (Tyż rkp. str. 205 sq.)
Léta božího tisícího pótisteho třetího, w ponděli před božím wstaupenim, o
ty pře, kteréž sau byly wznikly mezi wysoce urozeným pánem, panem Wilimem
z Pernšteina, nejwyšším hofmistrem králowstwi Českého, a poddanými JM“ z strany
jedné, a mezi urozeným pánem, panem Jindřichem z Waldsteina a na Rychum-
burce a lidmi jeho z strany druhé, stala se smlauwa takowá:
It. nejprwé, kdež jest winil JM' pán, pan hofmistr, pana Jindricha JM‘, ze
činí škodu weliků měšťanům Pardubským, poddaným JM“, tu kdež jim dobře mnoho
roli potopila ta woda, kteráž se z rybníka jeho Jesenčanského táhne: tu my Sig-
mund z Sarowa a na Slatinanech, a Jan z Kunšího a ná Zajeticích, k #idostem
obau stran JM“ mocně to k sobé prijawáe, na to misto sme wyjeli, i pilne ohle-
dali, a tu škodu tak sme nalezli, i to také, Ze se ta woda z rybníka toho Jesen-
