196 C. X. Zápisy
zdati bude, jako sám swrchu psaný kněz Jindřich, neb tu již wšecku wěc naň
piewodi. Jtem, toto jest také znamenité wymíneéno: coz se téch zástaw od Kune-
tické Hory dotýče, ježto na to listy mají: ty wšecky listy pan Wilem z Pernsteina
od tohoto swatého Jiří příštího přes dwě létě má wyjednati, a knězi Jindříchowi
neb jeho erbům nawrátiti, a knéz Jindiich jest powinowat w tom rukojemstwi stati
aZ do toho éasu jmenowanych dwau let; pakliby mohl swrchu psany pan Wilim
z Pernsteina před tím éasem ty listy wyjednati, k tomu se mó piiciniti, Pakliby
kdo také žádal, aby jemu byli listowć obnoweni, a chtel pana Wilema z Pernsteina
za to piijiti, mà se jemu jistcem udèlati; pakliby kdo toho piijiti nechtel, tehdy
kněz Jindiich m4 piedce w tóch rukojemstwich stati, a pan Wilem z Pernsteina ma
tém wšem rukojmím za kněze Jindřicha podporů býti; a tak ty wéci maji se jednati,
aby w těch dwau létech kněz Jindřich ani erbowé jeho k žádným škodám nepřišli,
a to od tohoto swatého Jiří nejprwé příštího počna: neb ačby po tomto příštím
swatém Jiřím jaké škody přišly pro ty příčiny, jakéž se swrchu píší, ty škody
nebylyby knéze Jindrichowy ani jeho erbůw, než bylyby páně Wilimowy z Pern-
šteina aneb jeho erbůw; a také již pan Wilém z Pernsteina swrchu psaný hned od
tohoto swatého Jiří příštího má (a) bude míti moc, ty zastawy wypowidati, komuż-
koliw bude chuti; nebo kněz Jindřich nemá do toho již nic miti. A tuto smlauwu
swrchupsany knéz Jindiich oc. a pan Wilém s Perniteina oc. sami sobé slibili sau
wérné w celosti tak zachowati a zdrżeti beze wsech zmatküw a forteliw wśeli-
jakých, a na swédomí a pro lepší jistotu pečeti swé k této smlauwé pritiskli sau.
A my swrchu psani smlauwci také sme swé wlastni peéeti pritiskli k témto smlauwám.
22.
List knížete Jindficha, kteryZ psal biskupu Waradinskému o majestáty a listy na
Horu Kunětickau, kteróż mu byl schowati dal. |
We Zdire, 1491, 8 Jan. (Ty¥ rip. str. 121)
Wysoce dustojnému knézi a panu, panu Janowi biskupu Waradinskému эс.
pánu a příteli našemu zwláště milému.
Jindřich starší z boží milosti kníže Minsterberské a hrabě Kladsky oc. Wy-
soce důstojný kněže, pane a příteli náš zwláště milý! Račte wěděti, že o wšecko
naše prawo a sprawedlnost, kterüz podlé zápisúw nám kterakkoli swèdéicich
k zámku Hůře Kunčtické s jeho příslušnostmi měli sme , s urozenym panem Wilć-
mem z Pernšteina , králowstwi Českého hofmistrem, celů a dokonalů smlauwu uči-
nili a wzali sme. A protož WM" plnů a dokonalů naši moc dáwáme, abyste témuž
panu hofmistrowi zapisy na tyż zamek в jeho prislusnostmi swedéici, a u WM
k wěrné ruce položené, wydati ráéili, z kterychż zápisůw a swereni WM' timto
listem propauštíme, kwitujeme a prázdna éinime wèénè. Tomu na swčdomí kázali